6.KAPITOLA - Úplněk

14. march 2010 at 16:13 | Maggie |  They go their way
Takže je zde šestá kapitolka chtěla bych jí věnovat Lilian Evans protože je první návštěvník, který mne nezná osobně. Děkuji moc za komentáře. Doufám, že se vám bude líbit a komentujte Dík vaše Maggie

" Hej Reme, vstávej!" Bylo 6.září čtvrtek a to znamenalo, že dnes je poslední den kdy se mohou přihlásit do TTK.


" Hej Reme, vstávej!" Bylo 6.září čtvrtek a to znamenalo, že dnes je poslední den kdy se mohou přihlásit do TTK.
" Víš co je dneska za den?" Nemohl si odpustit Sirius.
" Samozřejmě jak bych mohl zapomenout na můj neoblíbenější den, který se odehrává každých dvacet osm dní??" Řekl s jistým sarkasmem v hlase Remus a vydal se do koupelny.
" Tákže, kdy se půjdeme přihlásit?" zeptal se nedočkavě Sirius. " Odpověď je jednoduchá, Pokud chceš jít se mnou abychom šli spolu, tak po snídani. Jestli se ptáš proč, tak proto, že dnes máme bylikářství až od 10:00 a já mám odpoledne konkurz nových hráčů do famfrpálového družstva a pak trénink, kde se noví členové začnou zaučovat. Potřebujeme post
odrážeče, brankáře a
střelce. I když Lis si vystačí sama někdo jí musí krýt záda." Druhá část už Siriusovi určená neby spíš James jen na hlas přemýšlel a tak Sirius znuděně odešel do koupelny.
Když sešli do síně, James uviděl Lili a přidal do kroku. V příštím okamžiku již stál vedle Lili. " Můžeme si přisednout?" "Jasně" Odpověď mu přišla od Lis a tak si sedl vedle ní naproti Lili. Musel uznat, že dnes jí to velice slušelo.Měla Vlasy vyjímečně rozpuštěné a na pravé straně chycené sponkou.
" Tak co těšíš se na dnešní konkurz." " ale jo akorád se děsím co za nemehla příjde." " Tak za jednoho člověka se zaručuji, že nemehlo v žádném případě není Famfrpál hraje dost obstojně. Až letos se mi ho podařilo dokopat na konkurz, bál se totiž, že když se mu to nepovede…… No to je jedno, prostě se bál, úplného nesmyslu" James věděl, že Lis s někým už pěkně dlouho randí, ale nikdy se mu nepovedlo ze Sam vymámit s kým, a jestliže i Lis říká, že hraje obstojně…. No má dost velkou šanci, že se dostane na jeho oblíbený post. " A kdo to je?" Zkusil James. " To se dozvíš…. Po konkurzu….. Možná." " víš Jamesi ještě jsem přemýšlela a napadlo mne, že by jsi mohl mít jště jednoho chytače, nechci tě nějak podceňovat, ale jen tak pro případ, kdyby se ti něco stalo…." " Lis taky jsem o tom uvažoval. Ale nechtěl bych to nějak veřejně řešit. Nemohla by jsi se třeba v nižších ročnících pozeptat zdali by o en post někdo měl zájem a havně kvalifikaci, ale hlavně nenápadně. Víš, že byhom měli takového záložníka kdyby náhodou." " ohohooo Jamesi Pottere, tady někde nechce přijít o fanynky, že? O.K. pokusím se. Jsem ráda, že jsi na to přistoupil…" Při této větě dala nic netušícímu Jamesovi pusu na tvář. Lili která právě jedla lupínky měla co dělat aby se neutopila v mlíku, ale vidět to na ní naštěstí nebylo. " Jo a ještě mě prosím omluvte ale na vaše přihlášení" a podívala se na Siriuse a všechny Pottery " SE bohužel nedostavím mám už něco domluveno… Tak pá" a vydala se pryč ze síně. Lili při jejích slovech spadla čelist snad až na zem. " Takže vy se vážně chcete do té sebevražedné mise přihlásit? Koho všechno jsi do toho zatáhl Blacku?!" Liliin hlas přeskakoval rozčílením. " Ale Lili. Není se čeho bát." Teď se ozval Remus. " Pochybuju, že by z celých Bradavic vybrali zrovna jednoho z nich." To se ale nelíbili Jamesovi a chtěl něco namítnou asi tak ve smyslu nedovol já jsem přeci ten nejinteligentnější člověk na planetě, ale Lili jej přeběhla . " Ty pochybuješ… Ty pochubuješ??" Teď už byla vážně hysterická " Ale já ne…" otočila se na podpatku a vyšla ze síně. " Teda s tou bych už jen z principu nechtěl mít manželskou hádku…" Okomentoval Liliin výstup Jefres. Ale James na rozdíl od Siruse, který se opět válel pod stolem - smíchy, jen zasněně řekl " Ona o mě má strach?" " A jsi si jistý, že má strach o tebe?" podíval sse na Jamese uštěpačně Daniel, v odpověď mu přišel jen pokřivený ksicht, který se vůbec nepodobal normálnímu Jamesovi a odpověď mířená všem ostatním " VZHŮRU DO MÍSNOSTI S POHÁREM!!!!!"

Vešli do malé místnůstky po stranách byli lavičky na, kterých sedělo jen pár studentů. A uprostřed byl pohár. James, Jefres, Daniel a Sirius slavnostně přišli do blízskoti poháru, Vndali si z kapes papírky se svými jmény a " RAZ, DVA, TŘI" A při slově "tři" vhodily všechny papírky do Poháru…
OoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOo
V podvečer se Poberti připravovali na úplněk. " Hej neměli bychom už jít? Je třičtvrtě na sedm a ve čtvrt na osm zapadá slunce." Ptal se celý netrpěliví James. " Nemáme červíčka!" opáčil Sirius " Já toho červa jednou zašlápnu, kde se zase toulá? Krysa jedna mrňavá. Až příjde a přemění se vážně nevím jestli se ovládnu a neukousnu mu hlavu. Tohle už je po pátý co na nás zapoměl!" Sirius z toho byl opravdu velice rozčarován, už čtyřikrát museli zůstat v zapovězeném lese a to není nijak bezpečné obzvlášť pro ně ne." Holt budeme muset jít bez něho a zůstaneme v lese Peter je jediný kdo dokáže zastavit vrbu mlátičku aniž by si dříve všimla." Řekl rozhodně Remus. A tak se vydali chodbami pod neviditelným pláštěm. Za nedlouho již byli na pozemcích potkali paní Norisovoua neodpustili si jí nechat nepokoji, když ona je nevidí. A tak jí trochu změnili viságe. Když sešli na kraj lesa, slunce začalo zapadat, stihli to tak tak. James z nich strhl plášť a šel jej schovat do jednoho vykotlaného stromu. kDyž se otočil Remus byl už téměř přeměněn a Sirius už běžel k němu v podobě velkého černého psa. Okamžitě se přeměnil a vydal se ke svým přátelů. Tato podivná trojka se vydali do hlubin lesa. Vyšli na jejjich oblíbený okruh okolo obří skupiny menších stromů přes jezírko Godrika z nebelvíru okolo jeskyně, kde povětšinou bývali troli, ale jelikož byli ve zvířecí podobě navíc v čele s vlkodlakem tak si jich nevšímali až k zadní části jezera a pak podél břehu zpět tato trasa měla něco kolem 40 km a vystačila jim na celou noc. Když se blížili k Jezírku zaslechli Remusovi úžasné uši nějaký šramot. Sirus se toho zvuku též všiml a vidal se na výzvědy. Kdyby byl člověk a jeho myšlenky by byli slyšet znělo by to asi takhle.
" Do Petigreewova tlustýho zadku, nesnášim tyhle chvíle, kdy musím jít zjišťovat jestli před náma je další vlkodlak nebo jenom nějaká připitomělá veverka, která si spletla ten měsíc se sluníčkem… Takže k jezírku aby si mě nikdo nevšiml… kudy? Jo tamhle je nějakej keřík tak do něj vlezu…… U merlina! Nikdy v životě už nebudu spát při hodinách bylinkářství, proč zrovna já musel vlézt do toho… sakra jak se to menuje… prostě ten keř jak má strašně trnů… O.K. takže tenhle keříček zavrhnut. Ale tuten by šel. Doufám, že to zase není ten hnusák, kterej mi byl stejně příjemnej jako moje matka! Jo tenhle by šel a hele táhne se až k břehu toho jezírka… Jů a ten pěkně voní, měl bych si zapamatovat kde je, na tuhle kytku by mi určitě nějaká skočila…. A doprdele!!! Tak a je po mě! To si ze mě děláte prdel lidi!!!!! Kurňa proč zrovna teď se musí zrovna u tohohle pitomího jezírka scházet lidi na rande a za ÚPLŇKU!! Tak jo teď jenom, kdo to je? A sakra tak tohle je v prčicích já jí jednoho, krásného dne zabiju… Ne vlastně Remus jí teď zabije, pokud s tím chlapcem okamžitě neodejdou!!!! Tak jo musím Remuse zastavit než nám jí roztrhá na kusy, i když nechtěně!"
Vyběhl zpět ke vmyk kamarádům, jak viděl Remus již něco zavětřil a James se v jelení podobě mu stavěl do cesty jak jen to šlo, měl pěkný šrám na tváři. Sirius se rozběhl ke svému kamarádovi a zakousl se Remusovli do ruky, kterou měl nepřáhnutou na Jamese azačal jej tánout na opačnou stranu. Nakonec se jim to společně povedlo ale zkončili smnožnými ranami. Naštěstí jediný kdo byl kousnut byl Remus a to tolik nevadilo, jako kdyby on kousl jednoho z přítomných. Nicméně Remus měl krom prokousnuté pravé ruky i dost kopnutí do hrudníku od kopita a mám takový pocit že se Jamesovi povedlo mu přerazit klíční kost jelikož celou pravou ruku povadlou a nehýbal s ní, bude mít dost možná taky pár monoklů, ale byl moc rád, že se jim ho povedlo odtánout od těch dvou. Věděl moc dobře kdo to byl nebo alespoň ona její pach znal až moc dobře a i kdy jeho tělo ovládala mysl hladového vlkodlaka stále někde v podvědomí ji měl zařazenou jako velmi dobrou kamaráku možná i něco více. Ale ze jakou cenu se jim to podařilo? James měl dost dlouhý škrábanec přes tvář , který se táhl na krk a tak, tak mihl krční tepnu a pak měl ještě dva škrábance jeden na zádech druhý na noze a to dost hluboký takže kulhal na pravou nohu. Sirus nekulhal měl jen v poměru s Jamesem lehké škrábnutí na zádech jinak vyvázl jen s modřinami, jelikož celou dobu držel Remuse v šachu díky tomu, že byl zakousnut v jeho pravé ruce. Všichni si ulehli asi 5 kilometrů od Jezírk a jen leželi byli tolik zmrzačení a vyčerpaní, že neměli chuť na to aby šli dalších 30 kilometrů podél břehu.
OoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOo
Mezitím v Bradavickém hradě v společenské místnosti Nebelvíru.
" Zase se někde couraj, doufám, že ten Ohnivý pohár je tolik inteligentní věc že je do toto TTK nevybere!" To nadával Lili. " Jasně Lil ale…" začala Sam v jejich obranu ale náhle si všimla Petra jak jde do ložnice. Co ten tady dělá má přeci být s rukama v Chýši… On už zase zapomněl! To si ze mě dělá asi srandu nebo co? " Ehm…. Petře co tu děláš?" Překvapený Péťa se k ní otočil. " Mmmmm.. jdu si lehnout nevíš kde sou kluci, všude jsem je hledal!" To už Sam nevydržela a zatáhla Petra do jejich ložnice. " Kde by asi měli být Petře je úplněk ty tupče, tys na to zase zapomněl a oni musej zůstat v lese. Sakra v lese, tak to si podělal kryso jedna jestli se jí něco stane tak nevím jestli to ty přežiješ!" Při těchto slovech už vyběhla z místnosti a běžela ze společensky Lis a Lil se na ní jen udiveně koukli, vykřikla na ně něco v tom smyslu nečekejte na mě a už upalovala pryč ze společensky.Zaběhla za roh a otevřela okno v tu ránu už na parapetu seděl Veliký orel skalní a letěl směrem k pozemkům. Sam věděla o tom, že je Remus vlkodlak kluci jí to řekli asi tak před dvěma lety a rozhodla nevyzkoušet naučit být zvěromágem. Naštěstí se jí to po asi půl roce pilného studia povedlo a společně s kluky se pokusila o svojí první přemněnu zjistila, že se mění ve skalního orla a to jí všichni Poberti moc záviděli, jelikož mohla lítat. Když se Remus dozvěděl že se kvůli nim naučila taky Přeměnu ve zvíře, Výslovně jí prosil ať to nikomu neříká co je a zakázal jí chodit s nimi o úplňku stejně by to bylo naprd a stačí když jsou do toho zavlečeni již tři studenti. Sam nechtěla být registrovaná, ale řekla to raději Brumbálovi, který věděl i o Pobertech. Když přelétla Jezírko povšimla si líbající se dvojce. Naštěstí živé, letěla dál to co uviděla jí doslova vyrazilo dech a zapomněla udržovat rovnováhu a tak se zřítila domu mezi mrtvolně vypadající trojci jako kámen, Věděla , že teď s tím nic neudělá, Přemýšlela kolik je hodin letěla sem asi tak půl hodiny a když vycházela z společensky bylo kolem půl druhé. " Dobrá takže teď poletím za Brumbálem, řeknu mu co se stalo, pokusím se omluvit ty dva hňupy a připravím madam Pomfreyovou na to co jí bude čekat za tři hodiny, rozednívá se v Pět, takže to stihnu tak akorád. Nemůžu sebou vzít Jamese ani sinuse musejí tu bohužel zůstat Remus usnul a James taky asi vyčerpáním Sirius je vzhůru musí tu zůstat on jediný je schopen ještě Remuse zastavit, kdyby …." Na to raději ani nepomyslela. A s těmito myšlenkami vyletěla zpět k hradu. Asi po tři čtvrtě hodině doletěla k oknu do Brumbálovi komnaty, věděla, že přes chrliče by se tam nedostala , ne v čas, neznala totiž heslo.Zaťukala na okno zobákem a doufala, že Brumbál nemá těžký spánek. K Jejímu překvapení uviděla za několik Minut za oknem překvapenou tvář bradavického ředitele. Otevřel okno a Sam vletěla do mistnosti, snesla so uprostřed místnosti teprve teď ji Brumbál poznal, jelikož se proměnila zpět do lidské podoby.
" Ach, slečno Párkrová mohu se vás zeptat co vás ke mne přivádí v tyto ranní hodiny a proč jste byla proměněna v orla?" A tak se Sam dala do vyprávění. Když skončila odala ještě. " Měli bychom nejspíše informovat Madam pomfreyovou aby se na kluky připravila a ještě něco jejich stav je velmi vážný a já vím, že vy nejste zvěromág a bylo by velice nebezpečné se přiblížit k Remusovi v člověčí podobě a než se promění a došli by sem, myslím si, že by vůbec nedošli, by mohlo být už pozdě hlavně pro Jamese, má mnoho velice hlubokých ran a pokod jsem viděla správně nebyl při vědomí.Proto jsem se chtěla zeptat zdali by jste mi mohl udělit povolení je do ošetřovny přenést, sice ještě nemám splněné zkoušky, ale umím to velice dobře." Když Brumbál přikývl a podal jí jakousi věc vypadalo to jako prsten, hodila po něm tázavý pohled. " Díky tomuhle si vás nikdo ani ministerstvo všimne, že jste se přenesla." " Děkuji mnohokrát pak vám jej vrátím, je.." Koukla na hodinky " … je čtvrt na pět, asi bych měla letět a ještě něco informujte madame Pomfreyovou o jejich znanění a vyřiďte ji že dorazím s prvním asi kolem 5:10. Děkuji." A potom už se proměnila v orla a vyletla z okna na Jih směrem k jižnímu konci Jezera. Lětěla jak nejrychleji dokázala. Dvojce už u jezera nebyla. Když doletěla k trojici spatřila Siriuse jak šťouchá do vlkodlaka, aby jej probudil, jelikož za chvíli mělo začít svítat tak aby byl vzhůru na přeměnu. Ve chvíli kdy se Remus se Siriusem proměnili se Sam snesla na zem a též se proměnila, bez jediného slova vytáhla hůlku zabrblala nějaké kouzlo a james se proměnil zpět v člověka. " Siriusi mohl by jsi mi pomoct?" " Co tady děláš?" " To je jedno prostě ho vem do náruče, děkuji." Když Sirius sebral bezvládné tělo jamese do náruče přikročila k němu a nechápajícího Remuse vzala za ruku a pak už jen cítili známí tah u pupíku a ušlyšeli prásknutí. Když se znova rozhlédli po místnosti kde se objevili zjistili, že jsou na ošetřovně. Ale byla jiná všichni pacienti byli přesunuti na začátek místnosti a byli od nich odděleni neprůsvitnou plachtou. Vedle ní už na ně čekala madam Pomfreyová. První se vrhla na Jamese a začala nad ním mávat hůlkou a lít do něj jeden lektvar za druhým. Mezitím se Sirius a Remus posadili na lůžka, která byla vyhrazená pro ně. " Tak já asi půjdu teď už je o vás postaráno, zatím ahoj přijdu se na vás podívat. Mějte se , na shledanou." Otočila se ještě uslyšela ja Remus za ní volá " Sam děkujeme ti moc!"
 

1 person judged this article.

Comments

1 Lexie Lexie | Web | 14. march 2010 at 19:06 | React

nádhera, jen prosím odděluj přímé řeči, nejlépe každou na jiný řádek, protože se v tom blbě orientuje, ale jinak vážně úžasná kapitola

2 Betty Betty | 14. march 2010 at 19:18 | React

wow, nádherná kapitola
BTW ty víš co se stalo s anetkou a tomášem?
vážně super kapitola

3 Maggie Maggie | Web | 14. march 2010 at 20:38 | React

ne vážně nevím.... myslela jsem že spolu chodí ale prej ne... fakt se v tom neorientuju:-( ale nevadí mi to :-)

4 Lexie Lexie | Web | 14. march 2010 at 21:32 | React

ono s nima něco je? Kde si to vzala?

5 Maggie Maggie | Web | 15. march 2010 at 14:31 | React

njn to je tak když někdo chodí do školy víš??? ne já vím že je ti špatně, kdy to vidíš že by jsi přišla?

6 Lexie Lexie | Web | 15. march 2010 at 15:28 | React

[5]: možná už zítra, ale spíš pozítří

7 Bára :)* Bára :)* | 30. august 2010 at 17:29 | React

ty kapitoly souf akt krásný ale občas mi tuta kapitola přišla hodně zmatená...

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement