11.KAPITOLA - Věštba se začíná plnit 2. část

5. september 2010 at 10:44 | Maggie |  They go their way
Ahoj, vátila jsem se asi po sto letech s pokračováním 11. KAPITOLY!!! myslím si že se mi v celku povedla a chtěla bych jí věnovat dvou lidem jednomu člověku kterému ji chci věnovat už od konce července a to je Bonbooonek. Tak všechno nejlepší k 14-tým narozeninám a druhá osoba je Bára  jelikož to začala nedáno číst a prý se jí to moc líbí tak snad takových lidí přibyde!!! :D 100% komentujte budu ráda za každý odstaveček s novým číslíčkem... :D :) 
                                                                                                             Vaše Maggie
" Co prosím??"
Brumbál byl ještě více zmaten než-li Lily a Sam. Jak to, že by zrovna oni věděli, kde se meč nachází? Ačkoliv je to pravděpodobné, jelikož byli vybráni věštbou. Ale..


" Co prosím??"
Brumbál byl ještě více zmaten než-li Lily a Sam. Jak to, že by zrovna oni věděli, kde se meč nachází? Ačkoliv je to pravděpodobné, jelikož byli vybráni věštbou. Ale..
" Víte, jelikož Peter poslední dobou zapomínal přes všechno jídlo na úplňky.." Začal Sirius s poměrně naštvaným hlasem, a proto raději pokračoval James.
".. Museli jsme se zařídit trochu jinak než jít do chroptící chýše, a tak jsme si vytvořili takový malý okruh. Kolem jezírka Godrika Nebelvíra,
přes jižní okraj jezera až k bradavické bráně tahle cesta nám vydržela asi deset hodin, takže jsme jí většinou nestihli celou. Ale když jsme jí stihli uviděli jsme ten malý ostrůvek, je nedaleko břehu a jak jste řekl, září krásným bílím světlem a kolem se šíří nasládlá vůně…."
"
A celý ostrov pak nasál dobrem a každou noc se vynořil pro zraky těch, jež potřebují jeho pomoc." Dořekl Brumbál nejspíš část nějakého příběhu, který vyprávěl o Godrikově ostrově.
A zasněně se podíval ke stropu, kam jeho pohled všichni opětovali, ale uviděli jen klenutý strop se čtyřmi výběžky podle barev bradavických kolejí. První se probudila Lily.
" Pane řediteli, proč odjel Voldemort do jižní Anglie? Víte i to ze své vize."
" Ano,
a to je hlavní důvod proč musíte nejdříve najít ten meč, protože Voldemort se dozvěděl tu věštbu a došlo mu, že musí najít Godrikův meč, ale je přespříliš povrchní aby se zabýval něčím, jako jsou pověsti a tak začne hledat v Godrikově dole."
" Tam ale není. Nemůže ze své zloby ohrozit nějakou z kouzelnických rodin?"
" To si nemyslím, ale přesto jsem před pár minutami kontaktoval vaše rodiče ať to oznámí zbylým rodinám."
" Dobře." To Jamesovi stačilo, i když "pane řediteli, když ví vVoldemort o věštbě tak ví jak o nás, tak o tom, že mu chceme zničit viteály. Neposílí tam obraná kouzla a nepospíší si s  Nagginym?"
" Ne, jak už jsem řekl Voldemort je příliš povrchní aby se zajímal o smysl té většby. Ano, chtěl ji najít, aby se dozvěděl zda jej může něco ohrozit. A co se dozvěděl, že musí najít meč, a že ho pár mladých lidí může zničit něčím podobným jako je láska.
Ne, podle mne té věštbě ani trochu nevěří nechce jí věřit, jelikož mu přijde absurdní aby jej mohla ohrozit skupina studentů.
Skupina studentů pro ti němu.."
" Tím chcete říct, že nemáme žádnou naději??" rozhořčil se Sirius.
" Ne, pane Blacku chci říct, že máte naději ještě větší, jelikož nenaleznete tedy alespoň pro zatím odpor, ale jen v tom případě, že boudou všechny kousky zapadat" a tajuplně se zatvářil, jako kdyby
věděl mnohem víc a přišlo mu jako veliká zábava se dívat na ty děti jako na to sami přijdou.

Načež se všichni zatvářili zmateně, ale neměli ani chvilinku čas se ptát. Po pracovně se náhle rozlilo červené světlo. Zapadající slunce osvítilo kruhovou ředitelnu a všechen nábytek: zdobená křesla, stoly, skříně plné knih od "Dějin Bradavické školy čar a kouzel" až po " Smějme se s Kratochvílem Čapkou, aneb nepovedená kouzla s kuriozitním dopadem na kouzelníka", všichni ředitelé na obrazech rozesetých po stěnách i oni sami měli jednu tvář zalitou červánky, které hráli všemi barvami a jakoby všichni náhle zapomněli na všechny nesnáze kterými prochází a na moment neměli žádné závazky, trable a povinosti. Tento pocit však vyprchal stejně rychle, jako přišel. Brumbál ještě chvíli zasněně civěl do okna, jež tvořila obrovská vitráž s portréty a skutky čtyř zakladatelů. Pak promluvil.
" No, to by bylo, takže vzhůru za dobrodružstvím, jsme všichni? Slečno Párkrová?"
" Ano?"
" Máte ještě ten prsten, co jsem vám o úplňku dal? Skvěle předejte ho panu Lupinovi ať nás přenese." Sam zaštrachala
v kapse, vytáhla malý prsten a podala jej Remusovi Ten se na ni tázavě podíval.
" Díky tomu na nás nepřijde ministerstvo, když se přeneseme." Odpověděla mu Sam, ale to nebylo přesně to, co chtěl Remus vědět.
"
Ty ho nosíš pořád u sebe?"
" No to víš, může se hodit…." A pak jen tiše zašeptala " … když jdeš pozdě na hodinu a tak…" ovšem nezašeptala to dostatečně potichu
jelikož od každého přišla jiná odezva. Sirius
ji poplácal po rameni
James se začal chcechtat
Remus na ní nevěřícně pohlédl, Petr nachápal co se děje a Lily k překvapené všem zakřičela.
" Já věděla, že to není možný, aby ses dostala do tý astronomický věže rychlejš než já!!" V tu chvíli se ani Brumbál neudržel a začal se smát a na Sam mrknul z pod svých půlměsíčkových brýlí.
Pak už se jen všichni chytli za ruce, Brumbál se napojil do nic nechápajícího Petra a Lupin je přenesl
přímo na ostrov.
OoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOo
Někde v dálce zaštěkal pes. Cestička mezi dvěma domy byla ponurá a to štěknutí jako by té ponurosti ještě přidávalo.
Domy, které míjel, si byli velice podobné. Malé vilky s poměrně velkou zahradou a s nadměrně velkými komíny se tyčily za plotem povětšinou z vysokých keřů. Bylo zde však ještě něco, co ohraničovalo domy. Byla to velice silná obraná kouzla, občas kouzla povolila,to procházel kolem milovských domů, a procházející tak mohl odstoupit několik centimetrů do strany, aby se vedle něj vešel jeden z jeho následovníků.
" Můj pane," zaskuhral menší muž pod černou kápí. Byl menší než pobledlý muž vedle něj, ale jen proto, že se při každém slově shrbil a uklonil na projev úcty. Však spíš než projev úcty to byl strach kdo jej ohnul v pase. " Proč se zde trmácíme od ulice k ulici a co vlastně hledáme?"
Náhle jej popadla neviditelná
paže pod krkem a ze tmy před ním zazněl ledový hlas.
" Kdybys měl pod svou kuklou více, než jen piliny byl bys mi k něčemu platný, ale řekněte mi pane Tachle k čemu mi jste? K čemu vás potřebuji?" Měl už plné zuby těch neschopných pomatenců co mu


"sloužili" jen ze strachu o rodiny či o sebe samé. Byli mu k ničemu tihle patolízalové, kteří věčně nic nechápali. Když jeho zloba povolila ledabyle mávl hůlkou a muž padl na zem, ovšem pro služebníkovu smůlu padl na zem nevydávajíc žádnou známku života.
Lord Voldemort tedy pokračoval cestu sám. Byl přinucen jít uprostřed cestičky, jelikož opět míjel kouzelnické domy. Někdo je musel varovat, ale tím se nezabýval, mířil si to náhle přímo k místnímu hřbitovu. Musí tu někde být!
Je přeci v Godrikově dole kde jinde by se ten zatracený meč mohl skrývat, zbývají jen Bradavice, natolik však zakladatel nebyl pošetilý, aby jej schoval na místo, kde jsou stovky lidí denně. Ne musí být zde. Kde jinde by byl?
OoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOo
Ocitli se na malém ostrůvky o hrany ostrůvku jemně šplouchala voda jezera kolem dokola byli rozsázené stromy a uprostřed ostrova byl skalní výběžek, který jemně zářil. Po chvíli všichni ucítili nasládlou chuť, něco mezi vůní muffinů a perníků.
Lily
se vydala k výběžku již byla blízko od kamene, když se náhle před í otevřela díra do země. Tak, tak, to ustála aby nespadla do jámy. Ostorv pukl souběžně s jámou a díra se začala plnit vodou z jezera.
" Co budeme dělat?" Zeptala se stále vylekaná Lily. Neměla sebemenší chuť skákat do té mokré studené vody plné všelijakých monster z jezera.
" No Evansová myslím, že budeš muset ukázat, jaká jsi plavkyně." Řekl Sirius načež skočil do vody. James ho následoval a k překvapení všech za nimi skočil Petr. Remus na dívky jen smutně koukl a pak vyskočil do výšky dopadl do vody s jásotem zabalený do obrovského balíků přičemž obě dívky zlil vodou, která se po jeho nárazu na vodní hladinu, vymrštila do výšky ovšem dopadla na břeh.
" No stejně už jsme turch tak co naděláš?" Zasmála se Sam a skočila elegantní šipku do vody a Lily jí stejným způsobem následovala. Náhle se všichni ocitli v kalné zelené vodě. Sam si povšimla, že kluci jsou asi deset stop pod ní a tak k nim začala plavat, jenže se náhle začala dusit a tak rychle vyčarovala bublinu kolem své hlavy a s hlubokým nádechem plavala k nim. Lily jejího příkladu následovala hned, ačkoliv se ještě zdaleka nedusila. Nezapomněla se totiž řádně nadechnout, než skočila do vody.

Když doplavaly ke klukům zjistily, že pod vodou pokračuje skalní výběžek. Jeho světlo je však intenzivnější. James v rychlosti doplaval ke skále a naznačil všem, ať se drží dále. Vytáhl hůlku a dalo se předpokládat, že ve vzduchové bublině řekl "Difindo" jelikož se skála rozpadla na několik kousíčku. Když se trosky usadily nebo odplavaly, záleželo na velikosti, zjistili, že pod výběžkem vede chodba kamsi do hlubin. Remus rožhnul hůlku ale hned jí zhasl chodbu totiž zaplavilo stříbřité světlo, které krásně osvětlilo chodbu, a oni zjistili, že ji od moře dělí jakési silové pole nebo štít. Sirius připlaval dvěma tempy k poli, strčil do něj ruku a ta se objevila na druhé straně, v celku a suchá, když zjistil, že se nic neděje v kročil nebo spíše vplaval do místnosti celý.
Ostatní jej vřele následovali, až stáli všichni ve spoře osvětlené místnosti, jelikož stříbřitá záře se rozprostřela po celé místnosti. Když se rozhlédli kolem zjitili nemilou věc a to, že zde nejsou žádné dveře ani sebemenší vodítko k nim.
" Jak se dostanem dál?" Zeptal se Remus.
" Stejně jako sem?" Řekl James a spiklenecky se zaculil.
" Nemyslím si, že by to bylo moudré, mám dojem, že zde žádné kouzlo nebude platit dvakrát" Všichni mále zapomněli, že je s nimi Brumbál.
"Ale jak máme najít dveře? Natož je otevřít?" Sam byla po někudy zklamaná a tak si sedla na bobek a dívala se do blba. Po pár minutách jí následovali všichni, když
náhle Lily svitlo.
" Počkej otevřít a co když.." a začala vytahovat z kapsy hůlku "…. Aloho mora!" náhle se pře nimi objevily troje dveře. Jedny zlaté druhé zelené a třetí červené každé ze dveří, mělo na sobě něco nakresleno: zlaté měli na obou dveřích vyryt obrazec kouzelníka a jakési ženy jak na ní sesílá kletbu, na zelených byla ve všech možných menších obrazcích zobrazena voda ať už jako kapka dopadající na hadinu nebo jako pozvolné čáry, a na červených byl vyobrazen oheň hltající vše možné.
" Hezky.. to se ti povedlo Evansová, i když bych od tebe přeci jen čekal něco víc no… těžšího?" To by nebyl Sirius, aby si neodpustil jednu uštěpačnou poznámku. Lily už jej chtěla nějak uzemnit, avšak Petr alias Brumbál jí předběhl.
" To bylo velice moudré, slečno."
" Děkuji." Poděkovala Lily a civěla při tom na Petra, nikdy v životě by si totiž nedokázala představit, že z Petrových úst vyjde až takhle inteligentní věta.
" No, ale kterými z nich teď?" Řekl James hlasem, který se chvěl vzrušením z dobrodružství a očekávání.
" No to je jednoduché podívej.." To byl Zase Remus, který po dlouhé době promluvil "… Nad těmi dveřmi je nápis. ´Jsi - li Chrabrý vstup.´ To je přeci jasné."
" Hm… no jak pro koho, můžeš to vysvětlit i těm méně osvíceným?" Sam se při tom konečně postavila, jelikož pro ní začal mít tento rozhovor smysl.
" No, takže.." začal vysvětlovat Remus "… Jsi - li chrabrý vstup to znamená že musíme nají tu nejnebezpečnější variantu vchodu. Takže máme tady kletbu ta není nebezpečná, pokud nejste batole nebo pokud však víte, nedáváte při hodinách pozor že Siriusi?! Pak tu máme vodu ta sama o sobě nebezpečná není, však jsem se o tom všichi přesvědčili sami takže zde zbývá jenom oheň.."
" A ten je nebezpečný?" skočil mu do řeči
Sirius, ještě naštvaný z obvinění, že se neumí bránit kletbám.
" Ano, pokud je to oheň vyčarován černou maggií nelze jej zastavit a už vůbec ne uhasit. Takže podle mého názoru musíme projít červenými dveřmi."
" Ano, to má jistou logiku tak jdem??" Zeptala se nadšená Samantha a přešla ke dveřím pohlédla na všechny a pak celou svou silou zatlačila do dveří nejprve neviděli nic jen cítili neuvěřitelný zápach a poté, když se prach který se rozvířil s otevřením dveří usadil, spatřili tvora jež nikdo nikdy neviděl.
OoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOo
Byl rozzuřený jako ještě nikdy. Neuvěřitelní spletl se! Musel se sem plahočit snad hodinu cesty aby zjistil, že zde není!!!
A ještě k tomu přišel o svého poskoka a to vlastní rukou. Rozzuřený se rozběhl zpět do vesnice. Musí to udělat vešel do jedné z hlavní ulic a pomalu kráčel mezi obranými kouzly náhle kouzla povolila a on otevřel vrátka. Procházel po krásně upravené cestičce lemované gerberovými záhonky. Dům před ním měl nažloutlou barvu a on viděl jen tři světla svítit jedno v přízemí a dvě v druhém patře. Otevřel kliku. Musel se v duchu zasmát, jak pošetilí byli, když neměli ani zamčeno. Nepozorovaně vklouzl do chodby. Protáhl se kolem stolku s telefonem a malou květinkou celá chodba byla do fialové barvy, otevřel dveře a potichu šeptem poslal dívce sledující televizi, sedící k němu zády, smrtící kletbu spíše jako by jí posílal vzdušný polibek, ale místo polibku do ticha zašeptal " Avada kedavra" ten dům se ozářil jasně zeleným světem ještě dvakrát. Nikdo si toho nevšiml až ráno…
OoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOo
Stvoření mělo hlavu jako pták, ovšem nemělo křídla, místo křídel měl čtyři silné končetiny, jako nějaká šelma na dlouhém krku mělo ostny a kolem těla mělo obtočený ocas silný jako lodní provaz s občasnými ostny jako na hřbetě. Vydávalo neskutečný pach a leželo přesně rozvalené před dveřmi, které měli pokračovat dále.
" Tak Lily teď se ukaž." Zašeptal James a v duchu začal vzpomínat na všechno hezké co kdy zažil.. 
 

2 people judged this article.

Comments

1 Bonbooonek Bonbooonek | Web | 5. september 2010 at 11:07 | React

wow... děkuju moc :)*

2 Maggie Maggie | Web | 5. september 2010 at 11:13 | React

memáš vůbec zač!!! :D

3 Bonbooonek Bonbooonek | Web | 5. september 2010 at 11:29 | React

Moc se Ti povedla :)

4 Maggie Maggie | Web | 5. september 2010 at 11:54 | React

děkuji...  :-** :)

5 Bára :) Bára :) | 5. september 2010 at 12:40 | React

děkuju moc za věnování :) jinak super  akorát chvilkama mi to přišlo trošku zmateně napsaný i když já nemam co říkat :D ale fakt super děj :):):)

6 Maggie Maggie | Web | 5. september 2010 at 13:16 | React

jé děkuju jdu ti sem dát tu jednorázovku

7 Lexie Lexie | 6. september 2010 at 21:58 | React

krásná Maggie! moc se ti povedla. těším se na další. posílám pozdrav ze slunné francie, kde mají dokonce i připojení na internet:)

8 Maggie Maggie | Web | 8. september 2010 at 20:23 | React

super!!! doufám že tam nechytíš moc bronz aby bylo rozpoznat kde ti končí obličej a začínají vlásky!! :D P.S. francie je skoro lepší než já doma!! :D

9 Bára :) Bára :) | 16. november 2010 at 23:05 | React

JÁ CHCI POKRAČOVÁNÍ!! já vás do toho holky asi začnu nutit násilím :D ste snad ještě pomalejší než já :D a to je co říct :D

10 Maggie Maggie | Web | 15. december 2010 at 22:20 | React

áááááááááá pomoc:D já se tě bojím začínáš být vážný myniak!!! :D

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement