November 2010

Milá a nejmilejší Baružko

26. november 2010 at 22:25 | Maggie |  MaBaFL aneb když spojíte to nejlepší
 Jelikož jsem v Římě tak ten 1.12. nestihnu nicméně.. Klidně si můžeš ke mně dojít domů a pomoci mi s další kapitolou zamrzla jsem na mrtvým bodu a nemůžu se hnout z místa chci se zbavit Petra ale zrovna na tuhle část nemám fantazii.. Takže když budeš chtít velice ráda tě uvítám ve svém doživotním sídle a uvítám tvou vynalézavost. Za druhé mohly  bychom napsat ten sketch ( nwm jak se to píše :D) BTW... CO sbor dělali jste něco závratného jo a co prostorovka ?? :P že je to cool v tej tělocvičně?? :D

Vzkaz pro Meggi (dělej :) )

25. november 2010 at 20:14
Milá Mgdo doufám že si to brzo přečteš a konečně hejbneš zadkem!

Můj nejlepší přítel...

23. november 2010 at 16:28 | Bára :( |  MaBaFL aneb když spojíte to nejlepší


 Milý čtenáři, vím že spousta z vás tento článek pouze rychle přelítne očima, přečtě si jenom nadpis a nebude se obtěžovat jeho čtením. Doufám, že se však najde aspoň pár z vás, kteří si ho přečtou.
Chtěla bych tento článek věnovat svému nejlepšímu příteli, příteli, který tu pro mě vždycky byl, povídala jsem všechny svoje zážitky, trápení i radosti. Nejvečí radostí pro mě, ale byl on.
Ano, vyprávím tu o svém králíčkovi, kterého jsme dnes museli nechat utratit. Někomu možná bude připadat hloupé, že se tu takto pozastavuji nad jeho smrt (spousta lidí říka že je to přeci jenom králík), ale já dofufám že se v nenajde nikdo tak povrchní, aby se mi vysmíval.
Před půl rokem bojoval se strátou rovnováhy, problémem s uchem, srůsty v oku, všechno to ale bravurně zvládl, popral se s tím a nevzdal to. Tehdy jsem měla strašný strach, ale on to vzládl. Bohužel ale o půl roku na to ( před 3 týdny) dostal zánět a infekci do oka, postupně to napadlo i oční nerv, ačkoli jsme mu do oka kapali, dávali mu tam mastičku, každé ráno a večer dostával antibiotika, bylo jasné že tento boj už nevyhraje.
Nedokážete si přestavit ten pocit když sem kráčela na veterinu a chovala ho v nářučí. Strašně sem mu chtěla pomoc, aby už se netrápil, ale zároveň sem cítila potřebu rychle utéct a někde ho schovat před světem.
Když jsme došli na veterinu, bylo už skoro rozhodnuto. I já jsem byla rozhodnutá, už jsem nechtěla aby se trápil, na to jsem ho příliš milovala...
Už od začítku jsem byla rozhodnutá, že si ho pak chci vzít a zakopat ho někde na louce, k tomu sem znala úžasné místo. Zhruba pře 4 lety tam s náma byl. Běh po louce, spásal jetel, doufám že mu bylo tak krásně jako v tu chvíly mě.
On v podstatě znamenal celé moje dětství, měla jsem ho šest let. Do dneška si pamatuju ten den kdy jsem si ho přivezla domů, byl tak maličký že se mému tátovi vešel do dlaně. On vyrůstal semnou a já vyrůstala s ním. Nikdy na něj nezapomenu a nikdy nebudu mít žádné zvířátko rači než jeho.
Někomu to možná bude připadat jako kýč, ale věřte mi že já tu teď brečím. Věčí část mě, brečí protože ho chci zpět a protože je mi strašně smuto. Ta druhá část brečí štěstím, protože je teď někde v "králičím neby" a nic ho nebolí a je mu dobře. Avšak nevím jak dlouho se budu smiřovat s tím, že už na mě nečeká v klecy, že už nekouše mříže abych ho pusitla ven, že mě nebude láskyplně olizovat, skákat mi na postel a večer semou usínat.
Doufám že jste z tohohle článku aspoň malinko pochopili, jak strašně sem ho milovala, miluju a navždy budu milovat.
Můj nejlepší přítel.... :(*<3

RIGHT NOW!

18. november 2010 at 0:00 | Maggie |  Harry Potter
..............DARY!!!!!!!!!!!!!!!! OR I HOPE :)

3 HOURS!

17. november 2010 at 21:00 | Maggie |  Harry Potter
...WAIT FOR IT....

6 HOURS

17. november 2010 at 18:00 | Maggie |  Harry Potter
... LEGEN...

9 HOURS

17. november 2010 at 15:00 | Maggie |  Harry Potter
IT WILL BE...

12 HOURS

17. november 2010 at 12:00 | Maggie |  Harry Potter
JUST A TWELVE HOURS

15 HOURS!

17. november 2010 at 9:00 | Maggie |  Harry Potter
15 HOURS!!

18 HOURS!

17. november 2010 at 6:00 | Maggie |  Harry Potter
18 HOURS!!!