3. Kapitola (název neni důležitej) :D

15. november 2010 at 11:00 | Bára :) |  Od začátku ke konci
 Tákže, konečně sem se dokopala k tomu aby 3 kapitolu dopsala. Nějak sem vůbec neměla nápady. Takže se chci všem co tyhle mí kecy čtou omluvit (myslim že jich moc neni :D).
Jako vždy se vám chci omluvit za pravopisné chyby a taky chci vynadat Meggi že sem ještě nedala pokračování svého příběhu :). Zároveň jí chci ale tuhle kaptolku (jako vždy je opravdu krátká) věnovat, protože mi mě stále trpí nas vém blogu :) díky zlato :).

PS: do premiéry HP a Relikvie smrti 1. část zbývá už jen 61 hodin a 1 minuta :) ÁÁÁÁ já se tak těšim :)***


Když se Nimfadora ráno probudila ve své ložnici uvědomila si hned několik věcí. První věc byla ta, že dnes je předposlední den v září a tudíž zítra kluci pořádají v komnatě nejvyšší potřeby párty na oslavení prvního měsíce v Bradavicích. Byla to akce kde (většinou) startovaly nové školní vztahy, lidi se pořádně opili a tancovali až do rána.

Další bod byl ten, že je pátek a tudíž poslední školní den. Ale to z čeho jí pořádně rozbolelo břicho nervozitou, byla to vzpomínka na Remuse. Vůbec netušila jak by se měla dneska chovat. Pomyslela si že nejlepší bude když si o tom popovídá se svími kamarádkami. Místo toho aby o tom takhle hloubala vstala a zamířila před zrcadlo.

Dneska si vlasy vyčesala do vysokého culíku, k tomu hustou ofinu. Barvu dneska zvolila fosforově fialovou…Rychle se oblékla a už přemýšlela nad tím jak vzbudí své dvě nejlepší kamarádky, Alex a Lili. Vyřešila to tím že na ně seslala lechtivou kletbu, která obě dívky pořádně probrala. Nadávaly a zároveň se hrozně smály. Nakonec se nad nimi Nim smilovala a kletbu zrušila.

Potom se Alex s Lili bleskově oblékly, popadly školní batohy a běžely na snídani, vyučování totiž začínalo už za 15 minut a ony měly hodinu obranu proti černé magii. Většinou se na tuto hodinu vždycky těšily. Vyučovala je mladá a energická čarodějka s velkýma šedýma očima a ebenově černými vlasy dlouhými až po pás. Její hodiny byly většinou naprosto úžasné ale dnes je čekala zkouška ze soubojů. Všechny tři holky z toho byly opravdu nervozní.
Když konečně došli na snídani a usadily se k Nebelvírskému stolu byly už jedny z posledních kdo u stolů seděl. Žádné z nich to ale nevadilo.

Nim protože stejně nevěděla co by Remusovi řekla. Alex protože byla na Sírius pořád naštvaná a Lili zkrátka protože Jamese "nenáviděla".
A
tak jenom rychle sluply pár topinek, zapily to kakaem a běžely na hodinu.

Všechno to proběhlo tak rychle že Nim o svém problému nikomu neřekla a tak pouze
Doufala, že když budou celou hodinu cvičit a známkovat souboje nezbude čas na to aby si s ní Remus promluvil a po hodině zase uteče. Věděla že se chová naprosto nemožně a nechápala co ji k tomu vedlo, vždyť přeci Remuse milovala už celý rok.
Celý rok po něm pořád pošilhávala, potají na něj myslela a když na ní Remus promluvil pokaždé se lehce začervenala. Netušila jestli si toho někdy někdo všimnul, ale doufala že ne….
"Jdete
pozdě slečny" zpražila je slečna Harrisová hned když přišly do třídy, evidentně nebyla ve své obvyklé dobré náladě.
"Moc se omlouváme paní profesorko, ale zaspaly jsme" ujala se jako vždy slova Alex.
"Jistě všechny tři, nechápu proč vy tři a támhleti" rozmáchla se rukou a ukázala na Sírius a Jamese "nejste schopni chodit včas, ale nebudeme se zdržovat. Vztyk"!!! poručila všem, rozmáchla se hůlkou a vzápětí všechny lavice zmizely.
"Teď si vás pěkně rozdělím podle schopností, nemyslete si že se někdo uleje! Půjdou proti sobě studenti kteří jsou si rovni. Ještě na začátek dnes budeme ještě trochu cvičit, ty nejlepší budou ohodnoceni už dnes, ty průměrní zítra" chvíli se odmlčela a pak dodala " a ti naprosto neschopní"….odmlčela se znovu "na jejich ohodnocení mi stačí aby zvedli hůlku" dodala zlomyslně profesorka Harrisová.
"Takže Robinson pude s Lucasovou, vy jste oba stejně pomalí. Potom Wolkerová s Wrightonem, Davies s Hallem……..Tonksová s Blackem" jakmile tohle pronesla celá třída najednou zmlkla. Nikdo nechápal proč by měla tichounká Nimfadora soupeřit s rozjařený a silným Síriusem.
Slečna Harrisová se však usmála a řekla to co všem vytřelo zrak.
"Slečna Tonková se nemá čeho bát, stejně mu natrhne prdel a pan Black ani nebude vědět jak to udělala" jakmile tohle dořekla naklonila se k Nim a pošeptala jí
"Viděla sem tě trénovat s Alex v komnatě nejvyšší potřeby, tak mu to pořádně nandej ať si o sobě přestane tolik myslet" ještě jednou se na ní usmála a pak začala zase rozřazovat.
"Lewissová půjde s Lupinem (myslím že taď poprvé zaznělo Alexino příjmení :) ) Evansová s Pottrem. ………
Poté co byli všichni rozděleni do dvojic a stouply si asi 7 metrů od sebe. Dala jim profesorka povel k tomu aby mohli začít.
Nic se nestalo….
"Ale notak děcka, přeci tu takhle nebudeme stát do smrti" Zasmála se profesorka a mrkla na Nimfadoru.
"Mdloby na tebe" vykřikla se a máchla hůlkou směrem k Nimfadoře, ta to ale čekala a ve stejném okamžiku vykřikla "Protego" a učitelčinu kletbu bravurně odrazila. Nimfadora se s divokým smíchem otočila, zamířila na Sírius a vykřikla
"Mdloby na tebe" Sírius se skácel k zemi ani nestačil zvednou hůlku.
Harrisová k němu ale ledabyle přišla, zamumlala "Evanesto" a Sírius se okamžitě probral.
"To ti nedaruju Tonková" a rychle zvednul hůlku. A křiknul
"Petrificus totalus" Nim však s touhle kletbou neměla žádný problém, vyhýbala se Síriusovo kletbám tak že to vypadalo jako by tancovala.
Ve stejném stylu probíhala celá hodina (bohužel až na jednu výjimku…), všichni se divoce smáli, vrhali po sobě kletby jako šílení a jejich protivníci je zase odráželi zpátky, křičeli protego nebo v nejhorším případě běželi v doprovodu svého spolubojovníka na ošetřovnu (naštěstí se to ale nestalo pouze jednou)…….

Alex byla nesmírně šťastná že jí učitelka nepostavila proti Síriusovi, asi by nezvládla dívat se na něj celou hodinu. Ale když o tom tak přemýšlela možná by proti němu stála raději než proti Remusovi .Všechen vztek si teďka vybíjela na Remusovi a to se jí ani trochu nelíbilo, Remuse měla totiž opravdu ráda, samozřejmě pouze jako kamaráda.
Ale s Remem si to také náramně užila. Byl neskutečně rychlý a své kletby vysílal naprosto přesně a ohromnou silou. Alex měla co dělat aby se tomu všemu ubránila a své kletby stíhala vysílat jen občas.
Hnědé vlasy se jí lítaly všude okolo hlavy a zelené oči jí jiskřili vzrušením….
Nejhůř na tom ale byla Lili. Když si stoupla proti Jamesovi
nevěděla co má dělat. Koukal na ní naprosto zmatenýma očimanechápala co se s ním děje. Normálně by se přeci začal naparovat a chvástat se že se nemá čeho bát a že jí bude šetřit. Ale teď jako by jenom čekal až to do něj pořádně našije a pak se mu vysměje.
Když si tohle Lili pomyslela vhrkly jí slzy do očí, jak mu tohle mohla celých šest let dělat!
Rychle ale pohodila hlavou, aby se takových myšlenek zbavila. Přeci se celou dobu choval jako ten neuvěřitelný kretén! Nechápala co se to s ní děje. Poslední dobou jako by jí i vadilo že k ní na chodbách zezadu nepřiběhle a nechytne jí za pas. Stýskalo se jí po jeho hnědých očích plných smíchu a radostí. Její velké oči se jí zalili slzami a její jediná šance byla utéct ze třídy.
"Paní profesorko" zamumlala a odběhla k Harrisový.
"Je mi zle, můžu si dojít na ošetřovnu" mumlala rozpačitě…
"Jistě, jistě. Taylore držte tu hůlku víš" Rozkřikla se profesorka a utekla na druhou stranu třídy.
Jakmile Lili uslyšela souhlas k jejímu propuštění vyběhla co nejrychleji ze třídy…
Když se ocitla na chodbě doběhla k jednomu výklenku a rozplakala se. Byla na sebe tak naštvaná. Kde je ta její hrdost, kde je to přesvědčení že Potter je arogantní, namyšlený debil!!!
Pomalu se zvedla a šla směrem do Nebelvírské společenské místnosti kde měla v plánu ulejt se celý zbytek hodiny. Další hodinu měli péči o kouzelné tvory. Tuto hodinu vyučovala její starší sestra které bylo momentálně pětadvacet. Její sestřička jí vždycky ráda se vším pomohla, poradila jí a nebo jí utěšovala když to bylo potřeba.
Rozběhla se směrem ven z hradu, ale v půli cesty se opět zarazila. Přeci za ní nemůže jít, když si jí už celých šest let stěžuje na to jaký je James imbecil.
Jakmile Lili uslyšela jeho jméno ve svojí vlastní hlavě opět se rozbrečela.
Už neměla sílu někam dál utíkat. Doběhla do nejbližší volné učebny a tam se zhroutila na zem….Připadala si jako ta největší kráva na světě.
.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-


Když si Nimfadora balila věci na konci hodiny byla v obličeji celý rudá, upocená, ale hlavně nehorázně šťastná. Špatná nálada a pocit že neví co má dělat byli rázem ty tam. Všechny své trable si prostě vybila na Síriusovi, který si teďka balil věci vedle ní. Zrovna spolu probírali celý svůj zápas když tu je vyrušila profesorka Harrisová.
"Slečno Tonksová" přispěchala k ní a chytla jí za rameno
Sírius byl natolik taktní že je nechal o samotě a odešel pryč.
"Byla jste naprosto úžasná. Ta rychlost, síla, přesnost a
vytrvalost. Strašně by jste se hodila na to být bistrozorkou, doufám že o tomto povolání aspoň uvažujete. Už sem si samozřejmě zjistila váš počet NKÚ a sem naprosto nadšená že máte ten správný počet. Já osobně mám na ministerstvu spoustu známích a tak by nebyl problém sehnat vám místo. Samozřejmě až vyjdete školu a pak následuje spousta tréninkových akcí, školení atd…ale vy by jste s tím určitě neměla problém, tedy doufám v to. Tak co říkáte"??? Dokončila svůj monolog. Nimfadora nevěděla co říct, tolik chvály nikdy neslyšela. Tváře jí začali jemně červenat stejně tak jako její vlasy.
"No" začala rozpačitě Nim.
"Samozřejmě že sem o tomhle povolání už uvažovala. Už dlouho nad tím přemýšlím, ale myslím že sem na tohle povolání málo přesná a to by asi nebylo nejlepší"
"Ale houby to se dá vycvičit, uvažujte nad tím" usmála se profesorka posbírala si své knihy a energicky odešla.
Nimfadora jenom zmateně koukala a nevěděla co by měla udělat.
Najednou jí zezadu někdo chytl kolem boků, otočil jí a vlepil jí pořádnou pusu.
"Takhle by to nešlo holčičko" zamumlal a usmál se.
"Doufám že se mi teďka nebudeš vyhýbat pořád" zamumlal Remus
se smíchem.
"Jistě že ne! A nevyhýbala sem se ti". Zamumlala Nim, stejně jí ale nebylo moc rozumět, protože její rty měli najednou hrozně práce.
.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-


"No tak Lewissová přeci na mě nebudeš pořád naštvaná".
Sírius právě sebevědomě chytnul Alex okolo zamen.
"Nehodíme ten včerejšek za hlavu? Ale musím uznat že tak žárlivá scéna byla fakt dojemná. Teda, kdyby ses na mě včera trochu víc přimáčkla a zapojila trochu rty tak by to nebylo vůbec na škodu" blábolil pořád sebevědomě Sírius.
Alex na něj chvíli zírala s pusou otevřenou a nezmohla se na slovo. Pak jí to ale seplo a znova se v ní se probudila ta stejná vlna vzteku jako včera. A tak (v podstatě aniž by si to uvědomovala ho začala fackovat a mlátit).
"Ty jeden kreténe, co si zase myslíš! Já nejsem žádná tvoje hračka! Ani nejsem žádná z těm pitomých slepic co tak úspěšně balíš!! Jdi už se vycpat a nehrab na mě" ! Vzdorovitě od sebe Síriuse odstrčila, pak hrdě zvedla hlavu a začala si to rázovat na školní pozemky kde jí čekala hodina péče o kouzelné tvory.
Myslela si že jí Sírius nechá na pokoji, ale to se hluboce mýlila.
"No tak krásno, nebuď naštvaná. Ale musím s tebou nesouhlasit, já žádný pitomý slepice nebalím" ! Zavolala za Alex Sírius a rozběhl se za ní.
Jediné co si Alex přála bylo, aby jí už nechal na pokoji, nestála o ty jeho kecy a frajerský gesta.
"Vo co ti de!!! Chceš mě pořádně nasrat? Jestli jo tak už se ti to povedlo! Nemam na tebe náladu tak se konečně uklidni jasný"!!! pěnila Alex upravila si vlasy a pokračovala dál v cestě. Rozhodla se že ho bude ignorovat, neměla za potřebí takhle se rozčilovat, zvlášť kvůli takovému blbečkovi jako je Sírius. Ale přece jenom někde v koutku duše cítila potřebu otočit se a ještě jednou se kouknout do těch jeho nádhernejch očí, zase se v nich na pár vteřin ztratit.
Za tyhle pocity se nenáviděla, už ve třetím ročníku si zakázala mít něco s Pottrem (ten byl ale stejně odjakživa zamilovaný do Lili), Lupinem (i když on vážně nebyl její typ), nebo Blackem
(bože! ON byl ten kterého hledala). Teda, kdyby se choval míň jako děvkař.

NE ! zakázala si zase hned, takhle na něj vůbec nechtěla myslet, věděla jakej je. A taky věděla že on se nikdy nezmění. Vždycky to bude sukničkář na kterého nebude spoleh.
Takhle to řešila celou dobu než přišla k malé chaloupce, kde bydlela jejich profesorka péče
kouzelné tvory.

Za chvíli ke srubu dorazila i skupina Zmijozelských a zbytek Nebelvírských. Mezi nimi byla i Lili, která se hned připojila k Alex a po chvíli dorazila i Nim s Remusem.
Remus se vydal k Jamesovi, Petrovi a Síriusovi, zatímco udýchaná Nim se připojila k Lili s Alex.
Celou hodinu měli všichni plné ruce práce srovnávali všemožné tvory na obrázcích snažili se je překreslit do vlastního sešitu a přitom popsat všechny části jejich těla (což bylo někdy opravdu složité). Měli k tomu učebnici péče o kouzelné tvory pro mírně pokročilé, ale najít v ní jak se jmenují různě zakrnělé oči, ocasy, nebo končetiny bylo někdy vážně složité.

Alex se vůbec nelíbilo Liliino chování, byla zamlklá a oči
měla nepřirozeně červené, Alex jí podezřívala že celou hodinu obrany někde probrečela. Když se pak podívala na Jamese, ani on nevypadal zrovna v kondici. Tohle musí skončit rozhodla se Alex. A pomalu začala v hlavě spřádat plán jak by se to dalo udělat.

A večerní párty k začátku jejího plánu byla opravdu skvělou příležitostí…
 

1 person judged this article.

Comments

1 Bonbooonek Bonbooonek | Web | 15. november 2010 at 14:38 | React

Tahle kapitola se vážně moc povedla! Doopravdy se mi líbí! :-)
Nechci být rýpavá, ale máš tam pár chyb v interpunkci,...

2 Bára :) Bára :) | 15. november 2010 at 17:02 | React

já vim, když sem si to pročítala tak sem je pak taky našla...Ale jak jsi si určitě všimla v hned uplně prvním odstavci se za své chyby omlouvám. Jinak děkuju za chválu :) já sem s ní taky docela spokojená :) jen mi vadí že ňák neumim psát delší kapitoly :D ale ještě jednou děkuju moc...

3 Lexie Lexie | Web | 16. november 2010 at 15:28 | React

Délka kapitol je skvělá, stejna jako jejich obsah. Tahle se vážně povedla. Jsem zvědavá na ten večírek. a ještě k té délce - kapitoly dlouhé jako máš tys jsou skvělé, protože když jsou moc dlouhé, tak automaticky odrazují od čtení:)

4 Bára :) Bára :) | 16. november 2010 at 16:42 | React

Děkuju za chválu, vážim si toho :) jinak mě třeba dýlka tvích kapitol vyhovovala :) jo! jestli brzo nenapíšeš pokračování Choose your way tak si zjistim kde bydlíš a osobně tě násilím donutim napsat aspoň 5 kapitol janý ???!!! :) vážně prosím prosím prosím :)

5 Maggie Maggie | Web | 16. november 2010 at 17:59 | React

[4]:  no saši bejt tebou se odstěhuju páč  ona je schopná tě sežrat!! :D jinak barčo, super kapča ani si tam neměla moc chyb ne dělam si srandu ae někde si měla skvělej překlep u kterýho sem se válela smíchy.. nevadí.. jinak vážně moc pěkná jsi úspěšnější nežli já asi jí půjdu ¨taky napsat:))

6 Bára :) Bára :) | 16. november 2010 at 20:43 | React

Jakej překlep :D jinak děkuju za chválu :) takhle kapitola se mi líbí asi nejvíc :)

7 Lexie Lexie | Web | 16. november 2010 at 22:39 | React

[4]: aj, už se děsim. ale neboj, mam jí rozepsanou, ale jsem tak línej člověk až to bolí:)

8 Bára :) Bára :) | 16. november 2010 at 23:04 | React

Lexie :já na tebe zejtra zatlačim :)Jdu totiš na Harryho s váma :) Jo a sem ráda že už si začala psát :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement