11.KAPITOLA - Věštba se začíná plnit 3. část

15. december 2010 at 23:20 | Maggie |  They go their way
Doufám, že mě máte všichni rádi. PO přečtení Báry kapči jsem si řekla sakra a dopsala sem ten zbytek ty jedenáctý. Nemám ráda číslo jedenáct takže sem celkem ráda když sem se ho zbavila. A tak tady pro vás mám další pokračování mého strhujícího příběhu. :D Nicméně bych tuhle kapču chtěla věnovat Barče páč mě do toho furt kopala a doslova mě přinutila to dál psát. Proč? Protože se těším až budu psát ty zajímavější části. Tak sice je to asi trochu místama naivní ale jestli tzo budu předělávat znova tak se toho doslova nedočkáte. Snad se vám bude líbit. 
                                                                               Vaše Maggie

"Hm to by nemělo být nic složitého nebo ano? Pane profesore.." Lily se otočila na Petra s celkem zklamaným obličejem. Nejspíš od toho očekávala víc.
"Ano je to jednoduché já vám však nemohu být nápomocen." Kdyby v obrovských červených dveřích stál opravdový Brumbál neodpustil by si tajemné mrknutí zpoza
půlměsícových brýlí.
Když však teď Petr naklonil hlavu na stranu a mrkl vypadalo to spíš jako nepovedený pokus o flirt.
" Takže když je to tak jednoduchý mohla bys to zrealizovat ta obludka začíná být mírně nervózní." Podívajíc se na tvorovi teď už rozžhavené trny na krku a ocase .
" Tak jo když na něj všichni pošleme kletbu mohlo by to projít tím krunýřem či co to je. Takže na tři Raz.. Dva.. Tři"
" MDLOBY NA TEBE!"
Náhle se obluda složila na zem.
" A co ho ještě dorazit, však víš kdyby se probudil" řekla
Sam, když obludu obcházela.
" Jak probudil? Co ty víš co to je?" Ohradil se Sirius nedokázal si totiž představit, že skolil na zem mužské pohlaví, ať už to bylo cokoliv.
Ledabyle mávnul hůlkou " Pouta na tebe." Řekl s naprostým klidem. " Spokojená?"
" JO asi jo" přitakala Sam ale raději jej následovala a obmotala tvora druhým lodním lanem.

Všichni obešli tvora a zjistili, že před nimi jsou další dveře světlo pronikalo skrze bílá vrata. V červené jeskyni zářili ještě více než normálně. Chvíli se nic nedělo ale náhle se dveře otevřeli.   
"Tak dem ne?? Vypadá to, že jsme u konce" Sirius udělal dva kroky v před a dveře se za ním zavřeli.
OoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOo
Ani náznak života. Člověk, který by teď vešel od prostorné kanceláře by mohla Albuse považovat za mrtvého. Nikdo však nevěděl, tedy když nepočítáme bývalé ředitele na stěnách, že jeho vědomí je právě kdesi na opuštěném ostrově hluboko pod zemským povrchem. Jeho mysl byla otevřená ke všem kteří tam byli s ním. Obzvláště k tomu který jeho mysl nesl. Cesta probíhala v klidu až do momentu kdy dívka s rudými vlasy, nemohl to být nikdo jiný než Lily, řekla slovo strach. Tak pošetilá vlastnost ten strach. pouhá obava z neznámého říkávala vždy Ansipila, teď už je kdesi v dáli. Už za ní nemůže. Při vyslovení
právě toho slova. Petrovy spadly i ty poslední zbytky zábran pokud nějaké kdy měl a Brumbál měl náhlou vizi. Viděl Petra jak kráčí do sklepení hlouběji do hradu než li jsou zmijozelské
koleje. Zabočil doprava. Jediné co osvětlovalo chodbu byl
chrlič jehož plamen už jisto jistě skomíral. Jenže Petr si nerozsvítil. Jeho hůlka mu visela z ruky a on se plížil po chodbě. V jeho případě to bylo poněkud komické podání plížení ale snaha se cení. Otevřel Dveře a vešel do místnosti plné lidí. Průchod mu zastoupil ramenatý pravděpodobně muž, a dožadoval se nějakého hesla. Petr bez jakých koliv zábran stáhl rukáv až k loktu a na jeho předloktí bylo vypáleno, znamení zla.
OoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOo
" NO výborně, zrovna toho nejhloupějšího to tam zavře, hm bez urážky Petře." Remus chodil kolem obludy která se naštěstí ještě neprobudila. Byli uvězněni v červené místnosti dveře které se zavřeli za Siriusem nehodlali do místnosti s mečem pustit ještě někoho a ty na druhou stranu byli zaseknuté
nešly otevřít. A tak naše skupinka odhodlaných byla uvězněná v těžce oddychující obludy na jednom kameni, kam všichni usedli. Až na Remuse.
"Ale prosím, tě jenom závidíš že tam nejsi ty!" Zasmál se James " Ačkoliv by mě vážně zajímalo co tam dělá. Ale je to tichošlápek on si něco určitě vzpomene plus není zrovna on jedinečným příkladem
výjimečnosti povahy pro Nebelvír?"
" Jak to myslíš?" zeptala se Lily na oko naštvaně, jelikož jí ani trochu nepřišlo čestné nebo odvážně to, co dělal po večerech.
" No, já mám nebelvír už vrozený, hm.. Sam defakto taky, Ty a Remus splňujete podmínky no a Petr no řekněme že při zařazování měl Klobouk asi slabší chvilku. NO nekoukej se na mě tak Remusi, všichni kromě mě nejsou vždy
dokonalý" A prohrábl si vlasy a svůdně mrkl na Lily, jediného čeho však dosáhl bylo, cituji: " Fuj Jamesi, běž si sednou o kousek dál nebo se tady v tom egu všichni udusíme, to víš samochvála smrdí"
" Děkuji Ti, Lilynko, že jsi projevila alespoň nějaký zájem" James se zvedal z kamene a udělal pár kroků k Lily ale pak si to rozmyslel, když uviděl dívčinu tvář naprosto šokovanou a už už se nadechovala k odpovědi když James pokračoval ve svém výkladu " ale Sirius je Black a ti patří přesně na opačnou stranu síně. Ke zmijozelu!"
" Takže tím chceš říct, že stačí, bejt dokař a máš všechny dveře otevřené?"
" No tak nějak Lil ale dík jinak sem se měl dobře." Odpověděl za ní Sirius. Lily jen zamrkala jelikož se objevili na okraji zapovězeného lesa a koukali se na ostrůvek, který pomalu ale jistě mizel, jelikož se již rozednívalo. Když se Sluneční paprsky dotkly hladiny jezera, zmizeli i poslední větvičky vysoké borovice ohraničují skálu a ostrov jim byl skryt pod hladinou.
" Co se to stalo?" Řekla vyděšeně Sam.
" Hm… vyšlo slunce?" Ušklíbl se Sirius.
" Neříkej toho bych si nevšimla myslím tím co se stalo, jak jsme se tu objevili. A co se stalo Tam dole proč nás tam ty pitomí dveře nechtěli pustit??" Byla kapičku rozčílená Siriusovou pohodou a vše vědomostí v obličeji.

" Hm… Prosím tě…" Zasmál se Sirius, pak se zastavil a otočil se na Přátele " jo abych nezapomněl, Něco sem tam našel a hodil po nich cosi zabaleného v nechutně vypadajícím hadru. Když to rozbalily byl to Godrikův meč. Dodnes nikdo neví, jak Sirius ten meč získal. Moc rád po nějakém čase balil čarodějky na boj se sedmi hlavou příšerou, ale to může vědět jen sám Godrik co se tam doopravdy stalo.
OoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOo
Druhý den se Melisa probudila a posadila na postel. Byla Sobota Deset hodin. Na okno pokoje pátých ročníků padaly kapky deště. Liz měla v pátek večer trénink s famfrpálem. Stále nikomu neřekla že je náhradní kapitán, James prostě vyřídil ať pokračují v tréninku jako obvykle, že si musí něco zařídit s Brumbálem. Teď ležel na posteli jako zabitá, a tak se Mel snad poprvé v životě slitovala a neprobudila ji. Vzala si slabou mikinu přes pyžamo a vyšla z pokoje. Seběhla schody a posadila se do společensky. Nikdo tam nebyl a tak si přesedla ke krbu a zapálila ho. Na snídani nechtěla jít a tak jen seděla a zírala do ohně.
Plamínky šlehali jeden přes druhý až jí to doslova ukolíbalo a Mel usnula.
" Mel vstávej,
příští týden jsou Prasinky!" Kdosi jí nadšeně křičel do ucha Mel zamžourala na hodiny ale nerozpoznala naprosto nic a tak se zaměřila na prudiče budiče, jak mu v duchu zanadávala. Pak poznala rozcuchané vlasy a zanadávala nahlas.
" Sakra Jamesi, dyť si tam pečenej vařenej furt. Tak z toho nědělej takovou slavnost!" Asi pravděpodobně mluvila víc nahlas jelikož, když jí oči zase začali pracovat, všimla si, že
se na ní kouká půlka z poloviny obydlené společensky. Pak se otočila na Jamese a všimla si že je nějak jiný.
" Jej, Jefresi, promiň já tě nepoznala, to víš jenom ty oči."
" No, jo, já už si zvykl hele Mel, tak mě napadá, deš tam s někym?"
" Já? Právě si mě vzbudil pokud sis nevšiml, takže ne nejdu s nikým. Rozhodně ne s tím kdo mě vzbudil. Plus myslím, že se mi něco zdálo."
" OK, a kdybych ti řekl že to není ani rande ani, potřebuju pomoct ale jdu špehovat bratra. Přehodnotila by jsi své záměry?"
" Sháníš parťáka jo? A kterýho bratra vlastně?"
" No, možná oba. Koukej.." A opravdu ze schodů se vyřítila Lily ale nebyla rozčílená ani maličko spíš se spiklenecky smála a za ní běžel James. " … tak, že by se to tomu blbečkovi konečně podařilo?" Zašeptal Jefres Mel a ona se zasmála.
" Hele, Jefe…"
" Neříkej mi tak!" Urazil se na oko Jefers a Prohrábl si vlasy. Ten reflex snad zdědili po svém otci.
" .. jak, už sem řekla nikam s tebou nejdu ačkoliv by mě moc zajímalo jestli to Lily bude hrát i na tom rande nebo se něco stane, ale na takovýhle ptákoviny máš Elizabeth. Víš ona je taky chudáček dvojče, mladší, taky blbější než pravá verze."
" Csss.. co tím chceš říct, že sem jako kopie támhle toho pošuka?.." A ukázal významně na Jamese který se vznášel v oblacích protože Lilynka řekla možná a zasmála se. ".. Spíš bys měla říci že my druzí jsme vylepšená verze.. hm.. něco jako Beta a pak 0.1.."
" CO??"
" No, jo kouzelnická rodina a nedochází na MUHy - Mudlovské hodiny pro tvou informaci milá. Jdi si stoupnout k Blackovi." A odešel.
OoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOo

Zbytek dne probíhal normálně až
na to že se naše oblíbená šestka, nyní však jen pětka objevila v Brumbálově pracovně. Uvítal ej ustaraný pohled zpoza půlměsíčkových brýlí.
" Udělal jsem osudovou chybu." Řekl Brumbál tónem, který říkal, že se něco vyloženě podělalo.
" Petr zradil." A začal jim vyprávět náhlou vizi z podzemí. " A to není vše, dnes ke mně přišel a odešel ze školy. Rodiče ho prý budou vyučovat doma. Tak to jim přeji hodně trpělivosti. Nicméně jde o to, že teď závisí na tom jak moc si vás všech pak Petergriew vážil, protože pokud ne,
tak je dost pravděpodobné, že Voldemort již ví o všem o plánech věštbě ale i o vás. To je všechno mějte se na pozoru. Nashledanou dám vám vědět."
Sešli z točitých schodů, Všichni opaření zprávou co se právě dozvěděli. Chvíli se o tom bavili a došlo jim, že to spoustu vysvětluje.
OoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOo
Přišli do společensky, která byla nacpaná k prasknutí poslední místa byli u Mel za velkým stolem, a tak si potupně šli sednou na židle ke stolu!
" Ahoj Mel" Pozdravil Remus, protože byl vychován, že se vždy za jakýchkoliv okolností musí zdravit.
" Co ste tak přešlí? Něco se stalo? Co vám řekl Brumbál?
A hele nevíte kde je Petr?"
" Byl vyloučen." Zašeptala potichu Sam. " Nedělej přehnané reakce ok?" Pak se hluboce
nadechla " Petr je smrtijed!"
" Cože? TO je hrozný…. Hej, i když se mi o tom zdálo.. teda myslím.. Jef mě vzbudil.."
" Neříkej mu tak." Řekli James se Siriusem najednou.
" Co mu na tom vadí??"

" neřeš vysvětlíme jindy, co se ti zdálo?"
" Nevím, už si nepamatuju.. ach sakra, většinou si sny pamatuju…. Nevím, ale vždyť o to tak nejde ne? K čemu vám to bude akorád ho budete ještě víc nesnášet.. když bych si vzpomněla tak vám řeknu.. ok? Tak zatím pá?" Zamávala jim a začal vybíhat schody po třech do dívčích ložnic.
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Bára :) Bára :) | 16. december 2010 at 11:28 | React

Jelikoš já chci poříd ňákou kritiku tak ti jí sem trochu napíšu ok :) Takže jak byli u tý obludy tak mi to přišlo trošku nodný...já osobně bych tam dala ještě ňákou akci, jinak ta druhá půlka se mi líbila :) škoda že Petr zradil ve stejnou chvíly jako zradil u mě....kdyby se nám to vystřífalo tak by to bylo zajímavejší :D jinak už se těšim na další kapču :)

2 Maggie Maggie | Web | 16. december 2010 at 13:07 | React

děkuji ti kritiku ;) už se píše pokračování :D

3 Lexie Lexie | Web | 16. december 2010 at 16:21 | React

Byla to super kapitola, akorát bych navrhovala trochu víc popisu. Nebo spíš popisu emocí. Z tý zprávy od Brumbála by byli podle mě trochu víc zdrblý. Ten konec se mi zdál docela uspěchanej. Ale jinak úžasný.

4 Bonbooonek Bonbooonek | Web | 16. december 2010 at 17:34 | React

[3]: Mag nic si z ALex nedělej, to s málo emocema mi cpe taky ;-).

jinak to bylo skvělý, petera bych zrušila a všichni by byli šťastný..

5 Maggie Maggie | Web | 16. december 2010 at 20:06 | React

[3]: upřímně řečeno s tebou souhlasím:) ne jenom sem se chtěla už týhle části zbavit tak sem to trochu sekla.. Nějak už mně to nebavilo.. ale už píši druhou.. nevím estli je lepší skoro nic se v ní neděje ale tam ti dám emocí až budeš koukat.. :D

6 Lexie Lexie | Web | 17. december 2010 at 13:39 | React

[5]: Tak to se těšim

7 Maggie Maggie | Web | 18. december 2010 at 20:18 | React

[5]: děje se v ní nakonec celkem dost.. :D

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement