15.KAPITOLA - Rowena z Havraspáru

9. january 2011 at 21:56 | Maggie |  They go their way
Takže opět posto tisícech letech! Ode mě je to další kapitola, která něčím vyjímečná, ani ne osahem, který se mi upřímě řečeno moc nelíbí až na konec :) nicméně se potřebuju zbavit věcí, které jsou trochu navíc. Se svou idelogií co se týče nalézání viteálů, bych se asi shodla s Ronaldem. NO nic, je naprosto nemožné aby našli další viteál o měsíc později, ale chci se některých věcí zbavit, jak už jsem řekla. Hrozně moc mě budou bavit díly, kde někdo zajímavý umře nebo poslední díl, kterej vím už do detailu až na jednu mírnou závadu... :-D Teď k té vyjímečnosti. Zaprvé je tu magické číslo 15. Jsou to další půlkulatiny, které budu za chvíli slavit, chtěla jsem aby takhle kapitola s tímhle číslem byla povedená ale poslední dobou mi nic co se týče povídek nevychází. Silvestr.. Nestihla jsem ... Vánoce, už vůbec ne! Snad do toho 5. února!  A druhá specialita je, že je to moje první kapitola zveřejněna roku 2011!! Tak snad se vám i přes chyby a neúplnost bude líbit, Podle mě jsou tam občas vtipný scény, minimálně jedna... Ale znáte mě... BSS!!! Takže kdo se prokousal až sem chci mu tuhle kapitolu věnovat, ale hlavně bych jí chtěla věnovat  mé snad budoucí malířce, která nám to tady osvěží, trochu originálními kresbami! AUTP. Ella jinak naše úžasná Ester alias Lenka! :) 
                                                                                               Dík moc moc moc Vaše Maggie!
P.S.: Pokusím se někdy v tomhle týdnu změnit design na něco méně Silvestrovského, lae mám toho nějak moc... Tak  se mos omlouvám!!

Dny ubíhaly jako voda a James ne měl nejmenší ponětí, co dělat s vejcem. Věděl, že Petr Gragorovskij to už věděl. Zaslechl ho jak se chvástal na chodbě, když kráčel z hodiny lektvarů. Už tedy zbývala jen Louisa, a pokud ta zjistí jak otevřít vejce dříve než on, tak bude alespoň sám pro sebe za stoprocentního ubožáka. Na víc se začal stresovat kvůli pátku, kdy se po vyučování měli sejít s Brumbálem a no jim měl říci další místo, kde by se mohl nacházet viteál….
OoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOo
"Takže si to shrňme" začal Brumbál po půl hodinové debatě, která se odehrávala v ředitelovně pracovně. " víme, že je logičtější hledat korunku Roweny z Havraspáru, než pátrat po příznivci Toma Raddllea. Myslím si, že další místo by mohlo spojené s pobytem v sirotčinci, kde vyrůstal, a jelikož je vlastně Rowenina korunka schopná obdařit nositele inteligencí o které se mu nikdy nezdálo, myslím, že by to mohlo být spojeno se sirotčincem. Je tu však jeden problém," a podíval se na Lily " slečno Evansová vy jste stále nedovršila sedmnáctých narozenin, a tak budete muset zůstat zde. Promiňte, ale opravdu to nejde." Omluvil se jí, když viděl její smutný obličej. " No a vy ostatní," otočil se na Sam, Siria, Jamese, a Lupina. " Vy, budete muset sejít za Bradavickou bránu a mimo školní pozemky, aby jste se mohli přemístit do Londýna. Co se případného z ničené týká, vemte si s sebou Godrikův meč a vypořádejte se s tím, hned jak to najdete." S těmito slovy se, se stále se zmenšující skupinou, rozloučil a ti čtyři s Lilyiným doprovodem odešli z pracovny. Lily jim popřála hodně štěstí, rozloučila se s Jamesem polibkem se Sam se objala a ve Vstupní síni se jejich cesty rozešly, zatímco čtyřka pokračovala na pozemky, kde na ně ještě Filch zařval cosi na způsob, že pokud nestihnou přijít do večerky, budou mít školní trest, o který se on sám postará. Sirius na něj pouze ležérně zamával a pokračovali dál.
Lily mezitím pokračovala do Nebelvírských komnat. A přemýšlela jaké další překupka nebo mrtvoly tam na ně čekají. Sice Brumbálovy plně věřila, ale teď si nebyla jistá ředitelovým úsudkem. Posadila se na poslední volné místo v samém rohu místnosti a přemýšlela nad svým špatným pocitem. Že by se jim něco mělo stát nebo co když se přemístí někam jinam?? Myšlenky jí vířily hlavou.
" Čauky!" pozdravila ji Mel posléze i Liz. Lily na chvíli přemýšlela zdali je někdy viděla každou o samotě. Když usoudila, že vlastně ne, odpověděla na pozdrav.
" Kde ste byly?" Zeptala se Lil. Všichni studenti byli z večeře už na koleji a jediný kdo chyběl, byla čtveřice cestující kdesi v Londýně.
" No šly jsme z oběda…"¨Začala Liz.
" A najednou se z postraní chodby vyřítil Srabus…" pokračovala Mel.
" A nám bylo hned jasný…." Teď mluvila Liz.¨
"… že na něj nestačíme…." Mel.¨
"…. A tak jsme začaly utíkat…." Liz.
" a najednou jsme doběhly….." Mel.
" … k …" Liz.
"OK! Dobře! Stop! Mluvte jenom jedna, jestli budete takhle ještě chvíli pokračovat, tak mě z vás šlehne!" zaječela Lily, protože se v jejich příběhu začala ztrácet. Pár okolních stolečků se studenty se na ni otočilo, ale pak se vrátilo k dřívějším debatám.
" Dobře tak mluv." Ukázala Mel na Liz.
" No a jak jsme běžely, tak jsme doběhly ke Komnatě nejvyšší potřeby. Už jsme byly na pár oslavách, takže jsme věděly, že tam je, ale nikdy jsme ji neotevíraly. Tak jsme to zkusily, chtěli jsme místo kam se schovat a najednou se otevřely malá dvířka a my do nich skočily. Snape určitě ví o komnatě, ale nešel tam za námi. No a my nehodlaly mu skočit do pasti a tak jsme tam čekaly až do teď. Ale stejně bylo nejlepší to kde jsme se objevily." Zasněně zapřemýšlela Mel.
" Kde?" Zpozorněla Lil. ¨
" Byla to obrovská místnost," ujala se slova Mel. " myslím, že musela být velká jako půlka bradavic. Nebyla tam žádná křesílka, bary nebo taneční parket, ne, byla tam jen úzká ulička  kolem samé věci, staré učebnice, stoly, skříně a všelijaké krámy, které asi už nikdo nikdy nebude potřebovat a asi je už ani nechce." Dokončila svůj popis a usmála se, protože si myslela, že bude Lily udivena. Ta jen přikývla. Věděla že Komnata umí všelijaké věci. Udivila jí až Lizina odpověď. Elizabeth totiž pohlédla na své dvojče, mrkla na ni a řekla.:
" Ale stejně musíš uznat, že je to geniální schovka. Všichni tuší, že něc………" Dál už Lily nic neslyšela, vyběhla ze společensky jakoby měla za zadkem hejno třaskavých skvorejšů. Když zpomalila aby se protáhla mezi dvěma třeťáky. Otočila se ještě na holky a houkla na ně.
" Děkuju!!!" a pak už jen utíkala chodbou. Po chvíli se zastavila a začala přemýšlet co vlastně udělá. Už jí byl jasný ten divný pocit. Až ti čtyři přijdou k sirotčinci, pravděpodobně nic nenajdou, korunka je totiž tady v Bradavicích, kam jinam schovat bohatství inteligence než do nejlepší školy jako kdy Voldemort navštívil?? A to slovo geniální, celý Voldemort si o sobě myslí, že je geniální, tak proč by se nedržel té své "geniality" a neschoval to na tu" nejgeniálnější schovku". Brumbál přeci říkal že se tu před sedmi lety stavěl…  Takže co teď? Projde patron skrz ochranná kouzla??? Najde je??
" No za zkoušku nic nedám.." řekla si potichu a zalezla do postranní chodby. Doufala, že stěna na levo je úplně poslední stěna a že za ní už není žádná místnost. Kdyby v ní totiž někdo byl asi by se divil, co to kolem něj letí. Vzpomněla si na večer, kdy se konečně dala dohromady s Jamesem, tato vzpomínka vystřídala doposud nejšťastnější moment jejího života a to, kdy jí přišel dopis z Bradavic. Vzpomněla si na Jamesův překvapený výraz, pozvedla hůlku a vyřkla.
" Expecto Patronum." Z její hůlky vylétla stříbrná laň, chvíle se procházela po chodbě a pak se náhle rozběhla proti zdi. Těsně před zdí se změnila v pouhá obláček a v tomto stavu prolétla zdí. Lily za obláčkem ještě dlouho hleděla, pak se s nadějí v očích otočila a rozběhla do sedmého patra.
OoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOo
" Vraťte se! To jsem já Lily, nic tam nenajdete, viteál je v hradě! Vraťte se a počkejte na mě u brány.  Zatím, držte mi palce a doufám, že jste mou zprávu dostali.." Pak už jen viděli, jak se stříbrný obláček rozplynul. Všichni se po sobě podívali, ještě zmateněji než před pár minutami.
OoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOo
"Chci se schovat, chci něco schovat, chci místo kam můžu něco schovat." Lily po třetí prošla kolem zdi a náhle se vedle ní objevila malá dvířka, vzala za kliku a otevřela. Až teď jí došlo, jak moc rozsáhlý prostor Liz popisovala. Před ní byla dlouhá chodba, možná stovka metrů, a uprostřed byla velká křižovatka, Lily doufala, že ty další chodby nejsou stejně dlouhé. Došla na křižovatku a zjistila, že se mýlila, chodby byly ještě delší než ta, kterou přišla.
" Ach ne! Co budu dělat?!" Zaskomírala Lily a posadila se na nějakou bednu. Složila hlavu do dlaní a nevěděla co dělat. Po pár minutách se rozplakala, tady tu zatracenou korunku nikdy nenajde! Začala proklínat celého Voldemorta a všechny jeho viteály. Po chvíli pláče si sukni sežmoulala, že by takhle nikdy nikam nešla, ale teď šlo o něco jiného. Zvedla zarudlý obličej a pomalu se rozhlédla po místnosti. Došlo jí, že korunka bude v prostřední nebo spodní vrstvě harampádí, protože Raddle tady byl asi před sedmi lety.projela očima dvakrát tu samou trasu a pak jí došlo, že sama tu nic nezmůže. Musí pro zbytek k bráně. Už brala za kliku, když jí najednou něco zasvítilo do očí. Otočila se a spatřila to, v co nedoufala. Diamant, červený diamant v rychlosti přiskočila ke kameni a zatáhla za ně.
"Ten krám je zaseknutej!" zanadávala, " no tak, honem už tam na mě musí čekat…. Jo, mám to!" Zakřičela když diamant povolil a ona sebou kecla na zem a v ruce nedržela nic jiného než korunku Roweny z Havraspáru. Co nejrychleji mohla, vyběhla z Komnaty, schody brala po třech. Až doběhla ke společence. Korunku strčila pod hábit a na buclatou dámu vykřikla heslo.
" Que Vadis!" Buclatá dáma pootevřela očka a ospale otevřela otvor. Lily se protáhla hned, jak to šlo a prolétla společenkou, bylo už tam pouze pár studentů a mezi nimi i Jefres.
" Hej! Hej! Kam ten spěch?" Když viděl Lily jak letí ke chlapeckým ložnicím. O asi minutu později kolem něj prolétla znovu směrem pryč z kolejí.
" Tohle si půjčím!" Zamávala ve vzduchu Pobertovským plánkem a  vyběhla z místnosti.
" Tak jak to bylo." Mumlala si zase sama pro sebe. Ačkoliv se mohla vymluvit na noční hlídků, byla přece prefekt, nechtěla se zdržovat nějakými rozhovory. " Slavnostně prohlašuji, že jsem připraven ke každé nepleše. ( A/N doufám, že to tak je)  Lumus. S pomocí plánku prošla celé Bradavice, jednou se vyhýbala Filchovi, schovala se ve výklenku naštěstí kolem ní jen prošel a něco si mumlal. Když zašel za roh Lily si oddychla a běžela dál. Teď stála na zasněžené půdě a pádila k bradavické bráně. Hagrid byl ještě vzhůru, protože hájenka zářila na bílé pokrývce rozsáhlých pozemků. Byla ráda, protože nebýt osvětlené hájenky vypadal by pozemek poněkud mrtvolně. Konečně doběhla k bráně. Nikde nikdo. Sakra už tady dávno měli být. V tu chvíli jí málem trefil infarkt, protože se přesně před ní objevily čtyři osoby, posléze v nich poznala Siria a jeho rozevláté vlasy, Remuse celého nahrbeného, Jamese s rozcuchanými vlasy a nechápavým výrazem ve tváři a Sam usmívající se od ucha k uchu. Během pár minut jim převyprávěla svůj příběh a pak se zeptala.
" No a co vy?? Našli jste něco?" 
" JO!" zakřičel Sirius " víš co?" zase sípěl hysterickým hlasem. "obchodní centrum!!!! S Podzemními garážemi, či prej co to je!!!" A ukázal na Rema.
" No jo, tak se nerozčiluj, aspoň ses podíval do Londýna."
" Tak jo," Zavelela Lily a začala šmátrat v hábitu. " Kdo chce být další ničitel?" a vytáhla Korunku.
" Vážně to chceš ničit?? Je to krásný?" Naklonila Sam hlavu a prohlížela si korunku.
" Jo a posléze by to bylo celkem užitečný viď Siriusi?" Zaškádlil Remus. Sirius ani neodpověděl náhle se něco zalesklo mezi jeho rukama a PRÁSK!!!!
 Lily stála, celá se chvěla a v rukou jí skomírala korunka rozseknutá na dvě půlky.
" Ty debile, mohl jsi mě zabít!" zaječela.
" Nemáte zač" odpověděl v klidu Sirius, zastrčil meč zpět do hábitu a vydal se na cestu. Pak se otočil a pohlédl na Lily, nebo to aspoň tipovala protože na ni otočil hlavu. " A Lilynko jak pak jsi se sem dostala?" Načež vytáhla plánek z kapsy a předala ho"páníčkovi". Pak se všichni vydali na cestu do hradu a ráno k Brumbálovi.
To by mě zajímalo co dělá Petr, zamyslela se v duchu Sam.
OoOoOoOOoOooOooOoOoOoOOOoOoOoOoOoOOo
 " Tak kdo to je!" zařval syčivý hlas.
" Nepovím." Tlustý chlapec kolem sedmnácti let se zmítal na zemi v křečích.
" Tak nepovíšš? To si nemyslím." Uchechtl se. " Crucio!" A hůlkou jakoby se bořil do měkké hmoty, přidal na intezivitě kouzla.
Chlapec stále odolával, vždy ho bral za ničemného troubu, sraba, patolízala a cokoliv čím by si zlepšil své naděje u pána, ale tohle takhle vzpírat se mu poddaná nebudou. Ještě přidal na intezivitě kouzla. Náhle se pod chlapcem povolily i ruce, na kterých se vzpíral a naposled se nedechl. Se slovem, které už jakoby zašeptal, z něj vyšlo " Nepovím" a pak se jeho malá hnědá prasečí očka zasekla u kapky na zemi a dál se nehnula. Voldemort k tělu přišel a holými prsty do něj kopl, pak něco zasyčel a z poza zdobeného křesla se vyplazil mladý teprve asi metrový had. Nejprve se zastavil o páníčka, který ho láskyplně pohladil po hlavě. Mladá černovlasá čarodějka s ostrými rysy, která celý proces s bývalým spolužákem pozorovala, se na hada znechuceně dívala, jako by jí něco bral. Had zakroužil kolem těla a zjistil, že takhle velkou obět není možný sníst. Dotočil se tedy k jedné z tlustých Petrových rukou a začaql ji do sebe pomalu soukat. U ramene ruku upižlal ještě zcela nevyrostli zoubky, mrkl blankou a velice pomalu se odšoural k druhé ruce, tu dojedl jen k loktu, protože už teď vypadal jako malý zeleno černá cihla spíš než nějaký had. Poté už se doslova valil k židli, kde by se rád schoulil do klubíčka, ale potrava mu to nedovolila a tak zůstal ležet pod zeleným sedákem rozvalený jak široký tak dlouhý.

 

1 person judged this article.

Comments

1 Betty Betty | 10. january 2011 at 12:56 | React

1) HURÁ - 1. komentář
2) Mě se kapitola moc líbí, ale ten konec je fakt nejlepší
3) Mně se silvestrovskej dess líbí, ale změna je vždycky dobrá :)

2 Maggie Maggie | Web | 10. january 2011 at 19:54 | React

[1]: 1) gratuluji:D :)) O:-)

3 Lexie Lexie | Web | 12. january 2011 at 16:01 | React

konečně jsem si ji přečetla.konec je super napsanej, ale já bych takovým nechutnostem vyhnula:). jinak nádherná kapitola a máš to skvěle promyšlený

4 Maggie Maggie | Web | 12. january 2011 at 16:09 | React

[3]: děkuji:)) To víš já a nechutnosti... v těch se vyžívám:D

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama