3.Kapitola

8. january 2012 at 16:05 | Maggie |  Kam až můžu zajít?
Myslím, si že tohle je snad první zajímavá kapitola. A poslední ze Strip baru, původně jsem to všechno chtěla rozepisovat víc, zaměřit se na klientelu,a le to asi někdy jindy až budu mít náladu a ten příběh mě zase chytne. Možná za týdne možná za měsíc, za pár let a možná to smažu a nedám sem ten zbytek nikdy.. Každopádně si tuhle kapitolu užijte, když sem jí psala, byla sem překvapená co sem to vymyslela, a pamatuju si, že se mi nejednou udělalo poněkud nevolno. Každpádně nebudu spoilerovat. Komentujte, protože k těm minulý by komentář byl pouhým plítváním slov ;)
Vaše psychotická Maggie



"Uf" oddechla si clarie a sedla si na křesílko v šatně vedle dveří do sprch. "Ten chlap se po mě vozil snad celou věčnost!" obě jsme vyprskly smíchy a já si z břicha stírala třipivý krém. Sice jsem na něj byla alergická, ale prášky to jistily a Stacy - hlavní "choreografce" - se líbilo, když jsme se na place třpitily. Clarie se pomalu odebrala do sprch a brukala si Mercy od Duffy. Já si potichu pobrukovala s ní a převlékala si do civilu. Většinou po šichtě jdeme na pizzu a pak domů.
Když jsem si nazouvala jednu botu ztratila jsem rovnováhu a práskla sebou na koberec co mám pod stolkem.
"Hej clarie, kdybys mě teď viděla! Clarie!" Zvedla jsem se a šla za ní do sprch, abych jí řekla jaké jsem nemehlo, po cestě jsem si mnula pravou rukou hlavu, do které jsem se praštila. Druhou rukou jsem otevírala dveře. A uviděla jsem Clariino mrtvolné tělo sjíždějící po dlaždičkách k zemi. Pod její rukou se tvořila obrovská kaluž krve, jejíž pramínky se propojovali se stále tekoucí vodou sprchy a utíkali z místa činu do odpadního kanálku uprostřed sprch. I když jsem nechtěla můj pohled vyhledal zdroj této krvavé řeky. v prvém boku měla Clarie obrovkou pulzující ránu ze které se hrnula krev. V Calriiných očích zůstal tak akorád strach, šílenství z přežití a na chvíli mi přišlo, že i úlevu z toho, že tenhle její, jak často ráda říkala, "posraný život" skončil. Z rány se jí vylila poslední várka krve a s ní jakoby odešla celá Clarie. Hlavou mi proběhlo těch pár vzpomínek na dva měsíce s ní v bytě. Popošla jsemk ní, i když jsem věděla, že už jí nepomohu. Tohle bude pro podnik zkáza.. Do něčeho jsem vrazila a dveře to nebyly. Byl to černovlasý muž vysoké postavy Teprve teď jsem si ho všimla, je zajímavé, jak v momentech jako je tenhle zapomínáte na pud sebezáchovy a vzbudí se ve vás strašlivá a poměrně úchylná zvědavost. Hnědou mikinu měl potřísněnou krví a leštil si dlouhý, zubatý, stříbrný nůž. Když jsem do něj vrazila usmál se na mě falešným úšklebkem, jako kdybych byla u řezníka a měla násldovat věta: " Takže madam, co to bude? Kotletka nebo žebra? Mám i uzené." Při té myšlence se mi zvedl žaludek, udělal asi čtyři přemety, pak zase dosedl. Cítila jsem že omdlím, nidky mi krev nedělala dobře a tohle bylo prostě nechutné. Měla jsem začít utíkat, ale moje nohy byly jako z kamene. Nemohla jsem se pohnout a na jediné co jsem musela dívat byl obří nůž, který se před několika okamžiky bořil v Clariiných v nitřnostech. Při té představě se mi opět obrátil žaludek a já jsem se konečně probrala z transu. Vrah stále leštil nůž občas se na mě podíval a nerušeně pokračoval dál. Měla bych být už dávno mrtvá, pomyslela jsem si a konečně se dala do běhu. Ohledla jsem se, ale vrah se sklonil nad mrtvolu a vytáhl jiný nůž tentokrát menší a pravděpodobně ostřejší a začal řezat do Clariina ramene, pak do nohy a dál už jsem nic neviděla vyběhla jsem schody a bylo mi úplně jedno že nejsem namalovaná, dooblečená, že mi chybí jedna bota. Neustále jsem utíkala, přes slzy jsem nic neviděla, ale představa toho, že bych měla být někým naporcovaná mě poháněla neustále vpřed a já se držela tohohle instinktu. Adrenalin odešel stejně ryhcle jako přišel a moje nohy se měnily v dva kusy těžkého kamene. Konečně jsem se zastavila, když v tom..
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Láďa Láďa | 12. january 2012 at 16:33 | React

:D ... :D
no comment :D

2 Maggie Maggie | Web | 14. january 2012 at 14:04 | React

[1]: :-P ty jsi zlej! :-?  :-P

3 Bára :)) Bára :)) | 14. january 2012 at 18:51 | React

příde mi, že v každý kapče děsně přeskakuješ! :D tohle by měla bejt půlka knížky a né 3 kapitola :D člověk si ani nezvyk, že je v bordelu, že vystupuje, že má spolubydlící a už je tam vražda...myslim že je docela škoda že se nerozepisuješ...

4 Maggie Maggie | Web | 14. january 2012 at 18:57 | React

[3]: no měla by to být, ale pak by to mohlo bejt moc dlouhý a já s ní měla úmysl hlavně rozepsat teď co se bude dít.. možná čase dopíšu, ty prostřední kapitoly pak to přečísluju ;) :D

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama