What do we say to our god of death?

18. january 2014 at 1:04 | Maggie |  Téma týdne
Napětí, které se vznášelo všude kolem nich bylo cítit na sto honů. Ruka položená na jeho hrudi, přísahala by, že cítila tlukot jeho srdce. Rozpaženýma pažema jí zabránil v průstupu kamkoliv dál. Jeho úšklebek jí měl dávat najevo, že je mu volná. Realita byla ovšem jinde. Na maličký okamžik se přestal ušklebovat a zadíval se jí do očí. Tenhle okamžik jakoby existoval několik stovek let. Stránky trhacího kalendáře se samy odtrhávaly, hodiny zmizely pod povrchem prachu a pavučin a vítr přestal vát. Na pár okamžiků ji měl jen pro sebe, cítil její vůni, její všetečné vlasy, jak ho lochtají na tváři, viděl maličkou odlišnost jejích očí a rozmazané oční linky nad pravým okem, když se jí cigaretový kouř dostal do oka a ona si ho promnula.

Napětí, které se vznášelo všude kolem nich bylo cítit na sto honů. Ruka položená na jeho hrudi, přísahala by, že cítila tlukot jeho srdce. Rozpaženýma pažema jí zabránil v průstupu kamkoliv dál. Jeho úšklebek jí měl dávat najevo, že je mu volná. Realita byla ovšem jinde. Na maličký okamžik se přestal ušklebovat a zadíval se jí do očí. Tenhle okamžik jakoby existoval několik stovek let. Stránky trhacího kalendáře se samy odtrhávaly, hodiny zmizely pod povrchem prachu a pavučin a vítr přestal vát. Na pár okamžiků ji měl jen pro sebe, cítil její vůni, její všetečné vlasy, jak ho lochtají na tváři, viděl maličkou odlišnost jejích očí a rozmazané oční linky nad pravým okem, když se jí cigaretový kouř dostal do oka a ona si ho promnula. Nechápal, jak se někdy dokázala chovat jako žena, která zná svoje místo ve společnosti, a v jiných momentech byla jen potřeštěná puberťačka, která nevěda co roupy dělat, hledala zábavu ve všem. Možná proto byla tak přitažlivá veškerému okolí, nikdo nikdy nevěděl jak zareaguje, jak odpoví, co si vezme na sebe, jaký dodatek dodá k vašemu rozhovoru, zmateně přebíhala mezi svým dětstvím a dospělostí, jakoby se nechtěla nikde usadit.
Tenkrát ji měl políbit, možná by byla spousta věcí jinak. Tenkrát, před deseti lety, měl udělat první krok, měl navázat kontakt s tak úžasnou osobou, v kterou se občas měnila. Zapálil si další cigaretu a hleděl na svoje černé boty.

Neohrabaně a velmi nervózně spustila hudbu z mobilu, jenž se víc podobal technologické trosce než něčemu, čím bylo hodno se chlubit. přišla k němu a velmi dlouze ho políbila, dostavila se tak milovaná vlna radosti a štěstí. Objal ji rukama a přitáhl si ji k sobě, však ona měla jiné plány, velmi neladně a neohrabaně ho povalila na pohovku, s pokusem o svůdné rozepnutí knoflíku od kabátu. Byl to vskutku pouze pokus. Když se zastavila a začala bojovat se zapínáním na černém kabátu, zasmála se, spíš hystericky a zklamaně. Hleděl fascinovaně na její nahé tělo pod kabátem s červenou mašlí kolem krku. Hledal na ní nějakou nedokonalost. Nenašel ji. Chtěl ji okamžitě přitáhnout a rozmačkat v obětí. Miloval ji tak, jak dokážete milovat pouze jednu. Fakt, že jim bylo pouhých osmnáct let mu přišel nedůležitý. Potřeboval ji mít u sebe, nikdy nevěděl jestli její touha byla stejně hluboká nebo se prostě příliš styděla, každopádně po chvilce se k němu přitočila a už jej tu noc nepustila.

Na trávník před nimi dopadal kužel světla z pouliční lampy, která zažila ještě první republiku. Seděla s ní na zápraží starého domu. v ruce měly sklenky whisky a pálily jednu cigaretu za druhou. Objala svou na trosky rozloženou kamarádku a hleděla jí do očí. Odpovědí jí byl neustávající proud slz prodírajících si cestu skrz vlasy, jež její kamarádce fouknul vítr do obličeje. V duchu se zapřísáhla, že jejího ex někdy zabije tím nejnechutnějším způsobem jaký existuje. Došly slova a ticho narušovaly jen občasné vzlyky jedné z dívek. Noc plná otázek, odpovědí, zamilovaných slov a zlomených srdcí.

Objednal si dvojitou vodku bez ledu a tupě hleděl do skla v barových poličkách. Světla kolem se míjela v nekonečných kruzích a hudba byla tak hlasitá, že už ji téměř nevnímal. Od někud z povzdálí uslyšel hlas mladé dívky se zvláštním přízvukem angličtiny. Objednala si skotskou a krabičku cigaret. Otočil hlavu a zjistil, že před ním stojí blondýna s růžovou sukýnkou. Pobaveně se opřel o bar a rozhodl se tohle stvoření na moment sledovat. Někdy když ho vlastní život přestal bavit, pozoroval mladičké holky, které přišly prvně do baru a snažily se vypadat jako zdatní kuřáci a schopné vydržet jakýkoliv počet panáku či jakkoliv tvrdé pití. Dívenka si uvolněně sedla za bar a pomalu zvedla sklenici do úrovně očí. Pomyslel si, že nejspíš kouká na svůj osud a zvažuje jak moc to nebude chutnat. Pak sklenici opět položila zpět, vytáhla cigaretu, rychle si zapálila a nepřítomně hleděla do zrcadla před sebou. Chvíli ji sledoval přes zrcadlo, po tváři se jí ronila slza. Po překvapivě dlouhé době, upřesněme to po třetí cigaretě, si všimla jeho pohledu a na kratičký okamžik se jejich oči setkaly. Její tmavě namalovaná kukadla se plně otevřela a během setin vteřiny jimi proběhly náznaky nechápavosti, strachu a naštvanosti. Natáhla se pro sklenici a kopla do sebe veškerou whisky. Pak s klidem típla cigaretu v popelníku, otočila se na podpatku a odešla. Jemu nezbylo než se otočit zpět k vlastní dvojité vodce a pomalými loky ji dopít. Věděl, že je to bláznovství, ale do téhle naprosté cizinky se bezhlavě zamiloval a potřeboval ji najít.

Ležela v slzách smíchu na podlaze a nebyla schopna se přestat smát. Pobaveně sledovala svoji mladší sestru, která se nebyl schopna přestat smát. Ač se po nějakém čase obě uklidnily, místnosti ale zvonily praštěným smíchem ještě několik hodin poté. Milovala ji.

Jedna obří lahev tequilly, tři panáky a spousta pomerančů a skořice rozsypané všude po stole. Tři zlomené duše seděly nad dřevěným stolem, jejich slzami skleněné oči se leskly ve svitu svíce uprostřed stolu. Nad stolem vzniklo pouto tak silné, že jej nemělo nikdy nic rozdělit. Nikdy. Nic.

Pokaždé když někam spěchám jsem nervózní, což si přiznejme, je dost často. Pravá noha se rozhodla dát celému světu na vědomí, co se mi v hlavě odehrává za zmatek a začala klapat do rytmu písně, znějící v MP3 přehrávači. Ohnula jsem okamžitě, když sem zjistila, že mám rozvázanou tkaničku na polobotkách. Mohla jsem už dávno přejít jednoproudovou silnici, ale nemám ráda přebíhání na červenou, jako malá jsem se toho naběhala až dost a jedna minuta, než naskočí zelená, mě nezabije..

Upravila si černou sukni a zkontrolovala svůj perfektní účes a make up. Když zamykala dveře zvuk zapadajícího zámku jí připadal hlubší a temnější než normálně. Po rozlehlé chodbě se nesly její kroky jako poslední údery srdce té, na níž nikdy nezapomene, těsně před tím, než ji v noci přehlédl opilý taxikář a ukončil tak její skvělý život jednou pro vždy.
 

2 people judged this article.

Comments

1 D.G. ♪ D.G. ♪ | Web | 18. january 2014 at 9:12 | React

Dokonalé! :))

2 Terka Terka | Email | Web | 18. january 2014 at 9:46 | React

Moc pěkná povídka a smutný závěr :-) nečekala jsem, že se z toho může vyklubat něco takového :) a ještě se musím zeptat, jak se ti v prvním odstavci opakuje děj, to je schválně?.. jinak je to opravdu povedené :-)

3 Maggie Maggie | Web | 18. january 2014 at 22:14 | React

[1]: Děkuju

[2]: Ahojky, bohužel se mi v prvním odstavci opakuje děj, protože jak mám v přestavbě design tak se neodděluje čarou část která je daná jako  náhled tý povídky, do kterýho se tentokrát vložila začátek.. :( Musím to příště líp promyslet :-|  :-D

4 Bára Bára | 21. january 2014 at 18:43 | React

:3 a tak, pomocí písmenek na klávesnici, vylila si celé své srdce :) nádhera...

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement